Dinosauři jsou pořádně náladová stvoření. Jasně, jde s nimi udělat asi ten nejvelkolepější zábavní park na světě. Ale když se chvíli nebudete dívat, budou půlce návštěvníků chybět kabelky a hlavně životně důležité orgány. Stejně jako John Hammond v Jurském Parku dělají také tvůrci Ark: Survival Evolved z dinosaurů a dalších prehistorických bestií hvězdy své hry. A i v tomto případě není konečný účet úplně jednoznačný.

Hra dvou tváří

V nejlepších chvílích, které jsem během recenzování Arku zažil, je to naprosto fantastický survivalový zážitek v pestrém a částečně dechberoucím herním světě. Jindy jsem ale postával nahý a bezradný na pláží a hodiny hlídal procházejícího dinosaura. Nebo mě štval některý z mnoha bugů. Ještě štěstí, že v těchto případech je jedinou obětí zábava z hraní. A že to nejspíš do budoucna půjde vylepšit.

Nejenom hra samotná je zatím lehce rozporuplná. V zásadě je Ark: Survival Evolved (koupit hru) přehlídkou protimluvů, a to už několik let. Když jsem kupříkladu napsal, že účet autorů není jednoznačný, není to tak docela pravda. Pro autory účet vyšel na jedničku – od chvíle, kdy v červnu 2015 hra vyšla v předběžném přístupu, doslova prosvištěla žebříčky Steamu vzhůru a prodalo se jí několik milionů digitálních kopií.

Přitom už od počátku byla hra konfrontována s (částečně) zásadní kritikou. Zprvu představoval obří barikádu především zoufalý výkon hry i na nejvýkonnějších počítačích. Později střídala jedna kontroverze druhou: několikeré posouvání slíbeného termínu vydání (nakonec o rok), vyčlenění free2play verze a prodej jednoho DLC ještě v Early Access fázi. Jakoby autoři byli nepoučitelní, série přešlapů pokračovala ž k samotnému vydání – tučné zvýšení ceny těsně před ním a kličkování kolem vymazání serverů, které zčásti skutečně nastalo a hráči ztratili své výdobytky.

Nelze se tedy divit tomu, že na Steamu má Ark: Survival Evolved velmi smíšené hráčské recenze. Jedni v ostrovním světě strávili tisíce hodin a postavili si vlastní Jurský Park. Ti pochopitelně nedají na hru absolutně dopustit a budou do krve obhajovat jakýkoliv její problém. Druhá skupina je kupodivu podobná – také ve hře strávila tisíce hodin, ale už nepřekypuje nadšením, naopak je rozmrzelá. Ve výsledku je to tak i pro nás, od kterých se očekává zasvěcená recenze s co možná nejobjektivnějším závěrem, situace obojaká. Na jedné straně je vždy skvělé hodnotit kontroverzní titul, na straně druhé je zcela jisté, že se nezavděčíme všem. A těch nespokojených bude vždy docela dost. Ale co, pusťme se do toho!

Nazí a bezradní

Chápu, že ne všichni se s Ark: Survival Evolvd seznámili už před oficiálním vydáním, byť takových hráčů bude méně než v jiných případech. Takže, o co v Arku vlastně jde? Vstoupíte-li poprvé na server, ocitnete se nazí a nevědoucí na pláži idylického ostrovního světa. Samozřejmě máte otázky, alespoň ty základní – kdo, kdy, jak, co a proč? Hra je však vytrvale nechává bez odpovědi, jakoby vůbec nebyly podstatné. Pouze prostřednictvím několika poznámek, které v herním světě najdete, a v posledním boji s bossem se alespoň částečně dozvíte něco o tajuplném světě, ve kterém vedle dinosaurů žijí také fantasy bytosti jako drakové a yeti.

Zpočátku vám to ale zase tolik vadit nebude, protože před vás autoři položí jiné starosti. Váš charakter mrzne, hladoví, žízní a každou chvíli mu hrozí nebezpečí, že ho posnídá některý z kolem procházejících prehistorických tvorů. První úkol se tak nabízí zcela přirozeně: najít si potravu, oblečení, útočiště a především zbraň. Vydáte se tak porazit pár stromů na dřevo a sbírat kameny a bobule, abyste si v inventáři složili první nástroje. Systém craftingu stojí na receptech, takzvaných engramech, které si zpřístupňujete s každým postupem na novou úroveň. Ve stejný čas budete rozdělovat zkušenostní body do hodnot jako jsou životy, výdrž nebo síla. Systém to je rozhodně motivující, protože před vás neustále klade něco, čeho chcete dosáhnout.

Zatímco první kroky zvládnete i bez vodění za ručičku, přijde chvíle, kdy budete stát a nebudete vědět, co od vás hra vlastně chce. Ark totiž v podstatě nic nevysvětluje. Co to je Kibble a k čemu slouží? Které dinosaury je možné si ochočit a kolem kterých raději udělat co největší oblouk? Jak chovat dinosauří miminka? To jsou otázky, na které si odpovíte jen extrémně pracnou metodou pokusů a omylů. Nebo samozřejmě tak, že se hned na začátku vrhnete do čtení některého z komunitních návodů. Je to jednodušší, ale jistě vám nemusím říkat, že jednou z největších odměn ve hře je chvíle, kdy na něco sami objevíte a konečně přijdete na kloub tomu, jak to opravdu funguje. Je to svého druhu reálně získaná schopnost, která se nezrcadlí v žádné statistice, ale jen a jen ve vaší znalosti. Mohlo by to být tajemství, výhoda zkušených hráčů, kteří ji předají jen těm, komu chtějí. To je ale v době internetu samozřejmě nemožné.

Bez kmene ani ránu

Ale i když se podíváte do průvodce, brzy nejspíš narazíte na své hranice. Pro normálního hráče, který hraje sám, je Ark až příliš časově náročným kouskem, protože bude muset neustále grindovat s velmi omezeným výsledkem. Pokud si chcete zařídit něco víc než jen slaměnou chatrč, budete potřebovat obrovské množství surovin. A ještě horší to je s ochočováním praještěrů. Kdo by rád vlastního dinosaura, musí vybranou obří ještěrku nejprve omráčit a pak tak dlouho krmit jejím oblíbeným žrádlem, dokud ho tato nepřijme do svého srdce. V průběhu námluv pak tvora musíte chránit před dalšími dotírajícími dinosaury, kteří ho vidí jako snadnou kořist. Celá tahle zábava může v případě Triceratopse trvat klidně dvě hodiny. A kdo si pomyslí na takového T-Rexe, nechť počítá aspoň s pěti hodinami.

Naštěstí jsou možnosti, jak se tomu všemu vyhnout. Buď se s až 100 dalšími hráči na serveru spojíte do kmene nebo si vytvoříte vlastní pravidla. Možnost přizpůsobit Ark: Survival Evolved vlastnímu hernímu stylu patří k největším přednostem hry. Můžete si založit vlastní server, na kterém si pravidla upravíte k obrazu svému. V sólové hře si na přání můžete konzolovými příkazy přikouzlit suroviny nebo rovnou dinosaury. Nemusíte se pak věnovat nekonečnému grindování. Na vlastním problému to samozřejmě mění jen málo, pouze se mu vyhnete. Standardní pravidla Arku zůstávají pro samotné hráče jen a jen frustrující.

Pomocí mnoha modů, které jsou do hry dobře integrovány prostřednictvím platformy Steam Workshop, si hru můžete dále vylepšovat a oživovat. Stačí jen několik kliknutí a proměníte Ark v steampunkový nebo pirátský svět, budete objevovat zcela nové mapy nebo odstraníte veškeré sci-fi nesmysly a užijete si puristickou survivalovou zkušenost z doby kamenné. Bývalé mody The Center a Ragnarok se dokonce staly oficiální součástí hry.

Ať už budete hrát sami nebo ve skupině, nabídne vám Ark neskutečné množství možností. Z mnoha stavebních dílů můžete vytvořit ohromující základnu, svého druhu unikátní variaci Jurského parku, bojovat proti nepřátelským kmenům, podnikat výlety do rozličných horských oblastí, kde můžete chytit yetiho nebo zápolit se čtyřmi bossy hry.

Bugy přežily

Abyste se mohli postavit Broodmother, Megapithecovi, drakovi a Overseerovi, budete potřebovat to nejlepší vybavení a spoustu dinosaurů doby podporu. Odměněni budete skvělou a náročnou bitvou s bossem. Zejména střetnutí s Overseerem, který představuje velké finále hry, je opravdu skvěle zinscenované. Škoda jen, že právě boje nejvíce trpí mnoha bugy. Dinosauři, hráči a nepřátelé se často zasekávají, chytré bojové taktiky nezřídka zkrachují na špatné volbě cesty umělé inteligence apod. Na druhé straně však využívání těchto chyb patří k oblíbeným způsobům, jak porazit obtížné protivníky.

Navzdory dlouhé fázi předběžného přístupu působí Ark stále dojmem nehotové hry. často se budete potýkat s mizejícími předměty, problematickým nasvícením scény, dohrávajícími se texturami atd. Chyb je tolik, že je časem začnete ignorovat. V případě oficiálního vydání hotové hry za 60 EUR to však není vůbec optimální stav.

V úvodu recenze zmíněné problémy s výkonem se autorům do dnešního dnů nepodařilo zcela vyladit. V nastavení sice můžete zapnout a vypnout všechno možné, takže nějakým způsobem hru zprovozníte na průměrném hardware, ale na nejvyšší nastavení hru na více než 50 fps nerozběhne ani Geforce GTX 1080 Ti.

Verdikt

Ark: Survival Evolved (koupit hru) je jedinečná hra, která obtížně hledá konkurenci. Ve svých nejlepších momentech dokáže být neskutečně zábavná, motivující a pohlcující. Není to ale bohužel zadarmo. Kromě spousty bugů, na které si do určité míry lze zvyknout a u kterých se dá předpokládat, že ze hry (snad) budou mizet, je to především nutnost nekonečného grindu, co hru sráží. Pro jednotlivce Ark ve standardním pojetí není, protože než byste se dostali k atraktivnímu obsahu, umřeli byste nudou. Máte-li ale nějaké trpělivé kamarády ochotné ponořit se do světa dinosaurů a draků, jděte do toho.

Ark: Survival Evolved – launch trailer