Playerunknown’s Battlegrounds. Jak se ukázalo, splněné přání všech fanoušků herního módu Battle Royale. Vyšel už 23. března na Steamu v předběžném přístupu, a přestože stojí 30 EUR, bortí jeden rekord za druhým – ostatně, prodalo se ho už více než 6 milionů digitálních kopií a za letošní rok je jasnou jedničkou této platformy. Také na Twitchi a Youtube byste těžko hledali oblíbenější titul.

Ještě než se podíváme na vlastní hru, krátce si osvětlíme, proč je kolem Playerunknown’s Battlegrounds, mimochodem neuvěřitelně hloupého názvu, takové haló. Playerunknown je přezdívka vývojáře jménem Brendan Greene, který vymyslel Battle Royale mód pro Armu 3 (respektive DayZ) a výrazně se podílel na vývoji H1Z1: King of the Kill, tedy dosavadního krále žánru. V podobě Battleground se Brendan Greene rozhodl realizovat svou novou vizi perfektní Battle Royale hry. Jako vedoucí designér hru vymyslel od píky a spolu se zkušeným vývojářským týmem Bluehole (Tera) dal dohromady. Otec subžánru zkrátka opět zabodoval.

Pokud jste hráli H1Z1: King of the Kill, nebudete mít s přechodem do Playerunknown’s Battlegrounds větší problémy. Obě střílečky se hrají dost podobně. Pro ty, co se s podobnými hrami zatím nesetkali, jen krátce: 100 hráčů seskočí padákem na opuštěný ostrov. Jakmile se dotknou země, rychle se snaží nashromáždit co nejvíce předmětů v opuštěných domech. Následně vypuká lov na další hráče, protože zde platí opravdu jednoduché pravidlo – na konci vyhrává ten, kdo jako jediný žije. Aby si hráči z nejrůznějších obav neustále nevyklízeli cestu a neschovávali se, je aréna prostřednictvím silového pole neustále zmenšována. Koho dožene modrá bariéra, utrpí trvalé škody a následně umírá.

Trocha času navíc

Ale zatímco H1Z1: King of the Kill neustále tlačí na tempo, což podle mě hře poněkud ubírá na napětí, jde na to Playerunknown’s Battlegrounds o něco volněji. To neznamená, že od první vteřiny nebudete lítat jako na drátkách, ale na shánění výbavy máte trochu více času. Tam, kde vás H1Z1 zaplaví samopaly, neprůstřelnými vestami a granáty, v Battleground jsou dobré zbraně spíše raritou. Z takové pistole nebo brokovnici budete mít opravdovou radost, automatické pušky jsou ještě vzácnější. To ale neznamená, že předmětů je málo, naopak – ve hře je spousta typů zbraní, zbraňových dílů a vybavení.

To vede automaticky k většímu sepětí s vaším pracně sestaveným inventářem, což se dále promítá k větší starosti o vlastní virtuální život. Kromě toho se i v pozdějších fázích partie vyplatí mít oči na stopkách a poohlížet se po lepší výbavě. Kdo totiž získá třeba útočnou pušku se čtyřnásobným zoomem, extra velkým a rychle vyměnitelným zásobníkem a tlumičem, má nad protihráči obrovskou výhodu a může se cítit jako skutečný lovec bezbranné zvěře.

Také v bojích volí Battlegrounds náročnější a taktičnější přístup než konkurenční H1Z1. Je možné se vyklánět z krytí a obecně vydržíte méně zásahů. Divoké poskakování na otevřeném poli z vás udělá akorát tak lepší cíl. Lze si přitom vybrat, zda budete hrát z pohledu vlastních očí nebo z pohledu přes rameno. To vše ze hry ještě nedělá Arma 3, ale boje jsou o poznání intenzivnější než v H1Z1.

Více taktiky v týmu

Kromě módu pro jednoho hráče si můžete zahrát i variace pro dvoj- a čtyřčlenné týmy. Stejně jako v H1Z1. King of the Kill podle mě platí, že v týmech si užijete více zábavy, vzhledem k tomu, že se redukuje faktor štěstí a náhody a naopak na důležitosti nabírá taktický postup. V sólo hře vám při lootování může kdykoliv soupeř vpadnout do zad, v týmu máte ale šanci se vzájemně jistit. V přestřelkách je možnost se domlouvat a držet nepřátele v pozici, aby se jim spoluhráči dostali do zad. Takže rozhodně doporučuji najít si stálou herní skupinu a koordinovat akci přes Teamspeak nebo interní voicechat.

V týmu vás hra bude bavit také podstatně déle než samotné. Přestože má aréna rozlohu 64 čtverečních kilometrů a náhodně určené bezpečné zóny vás pokaždé strčí na jiné startovní místo, za nějakou dobu vám přijde, že už jste ostrov prošli křížem krážem a znáte každý jeho kámen. Nepřidá tomu ani skutečnost, že partie probíhají obvykle velmi podobně, takže z delšího hraní Playerunknown’s Battlegrounds čouhá trochu rutina. Nic moc na tom nemohou změnit ani nové kousky oblečení, se kterými se už teď na Steam Marketplace obchoduje za astronomické sumy. Do budoucna lze ale počítat se zlepšením. Kromě toho, že by do vydání hotové hry měla přibýt nová mapa se lze spoléhat hlavně na modařskou komunitu, která jistě přijde s mnoha nápady, jakmile k tomu dostane slíbené nástroje.

Zapracovat je třeba také na technologické stránce hry. Přestože tvůrci od první verze udělali kus práce, stále se mnozí hráči potýkají se špatným výkonem. Hra bohužel nedokáže správně využít ani prvotřídní hardware a často dochází ke zpomalení a sekání, zejména tehdy, když náhodný systém počasí spustí nad ostrovem déšť.

Verdikt

Jedno je jisté. Playerunknown’s Battlegrounds na své servery nepřilákalo tolik hráčů pro nic za nic. Tahle hra má v sobě něco, co jiným schází. Velmi pravděpodobně to je skvělé vyvážení mezi divokou akcí a klidnými momenty, ve kterých se lze věnovat taktice a zároveň pocítit to správné napětí. Pocit, kdy prohledáváte starý dům a najednou slyšíte cizí kroky, se zkrátka nedá nahradit. Nezbývá než doufat, že se autorům podaří hru vyladit a že ji budou buď oni sami nebo modeři zásobovat čerstvým obsahem.

Dostupné pro: PC