Existují hry, které definují celou jednu éru. Když v roce 2013 vyšel Assassin’s Creed IV: Black Flag, málokdo čekal, že právě pirátské dobrodružství se stane jedním z nejlépe hodnocených dílů celé série. Ubisoft tehdy dokázal spojit otevřený svět, námořní souboje, průzkum Karibiku a silný příběh do jednoho z nejkomplexnějších Assassinů vůbec. Po více než deseti letech přichází Assassin’s Creed Black Flag Resynced, který není pouhým remasterem. Vývojáři se rozhodli sáhnout mnohem hlouběji a původní hru přepracovali téměř ve všech směrech. Modernizovali soubojový systém, upravili průzkum, přidali nový obsah, odstranili některé problematické části původní hry a zároveň zachovali to nejdůležitější – kouzlo Edwarda Kenwaye a svobodného života piráta. Po několika desítkách hodin na PlayStationu 5 mohu říct, že šlo o odvážný krok. Ne všechny změny jsou stoprocentně povedené, ale výsledkem je jedna z nejlepších verzí Black Flagu, jakou si dnes můžete zahrát.

Edward Kenway znovu ukazuje, proč patří mezi nejlepší protagonisty série

Příběh zůstává prakticky beze změn, což je jedině dobře. Edward Kenway totiž nikdy nebyl klasickým asasínem, který od první minuty bojuje za vyšší ideály. Je to pirát, dobrodruh a člověk, jehož žene vpřed především touha po bohatství a svobodě. Právě sledování jeho postupné proměny dělá z Black Flagu jeden z nejsilnějších příběhů celé série. Na své cestě potkává ikonické osobnosti pirátského věku, mezi nimi Blackbearda, Charlese Vanea, Anne Bonny nebo Williama Kidda, kteří patří k nejlépe napsaným vedlejším postavám, jaké Ubisoft kdy vytvořil. Postupně sledujeme, jak se z bezstarostného dobrodruha stává člověk, který začíná chápat cenu přátelství, ztrát i vlastních rozhodnutí.

Velkou změnou je odstranění moderních pasáží z Absterga. Přiznejme si, právě ty byly při opakovaném hraní nejslabší částí původního Black Flagu a zbytečně narušovaly tempo vyprávění. Místo nich dostáváme nové historické mise a takzvané Rift scénáře, které představují alternativní příběhové situace typu „co by bylo, kdyby“. Nejde o revoluci, ale příběh díky tomu působí mnohem kompaktněji a hráče už nic zbytečně nevytrhává z atmosféry pirátského Karibiku.

Modernější souboje, které nezapomněly na své kořeny

Jednou z největších změn prošel bojový systém. Původní Black Flag stál především na protiútocích a okamžitých popravách protivníků, zatímco novější díly série přešly k akčnějším RPG soubojům. Resynced se snaží oba přístupy spojit a musím uznat, že se mu to z větší části daří. Souboje jsou dynamičtější, vyžadují lepší načasování obrany i aktivnější přístup, zároveň ale stále odměňují přesnost. Perfektně načasovaný parry může znamenat okamžitou eliminaci nepřítele a zkušenější hráči dokážou likvidovat celé skupiny protivníků velmi efektně.

Příjemným rozšířením je také dřívější zpřístupnění lana s hákem (Rope Dart), které už není odměnou až v závěrečných hodinách hry. Nově slouží nejen ke stealth eliminacím, ale i během přímých soubojů, kde dokáže přitáhnout protivníka nebo narušit jeho obranu. Přibyly také nové speciální útoky, alternativní možnosti střelby z pistolí nebo propracovanější řetězové atentáty. Ne všechno je však bez chyby. Občas nefungují řetězové atentáty tak, jak by měly, někdy zmizí výzva k použití lidského štítu nebo protivník během útoku doslova změní směr jen proto, aby vás zasáhl. Nejde o časté situace, ale právě takové drobnosti připomínají typickou „ubisoftí“ neuhlazenost, která sérii provází už řadu let.

Námořní souboje jsou stále nepřekonanou královskou disciplínou

Pokud existuje něco, co Black Flag proslavilo více než cokoliv jiného, jsou to námořní bitvy. A ani po více než deseti letech jsem nenašel jinou hru, která by tento systém zvládala stejně dobře. Resynced naštěstí nesáhl na samotné základy, ale přidává několik vítaných novinek. Každá zbraň na palubě nyní disponuje alternativními režimy střelby, například rozžhavenými dělovými koulemi, které dokážou zapalovat nepřátelské lodě. Rozšířeny byly i možnosti správy vlastní posádky, kdy lze na loď nabírat nové specialisty přinášející další výhody.

Příjemně přepracované jsou také abordáže i dobývání pevností. Místo několika jednoduchých úkolů nyní skutečně vedete svou posádku do útoku a snažíte se zlomit morálku obránců. Celé působí dynamičtěji a uvěřitelněji. Už při prvním vyplutí z Havany jsem si znovu připomněl, proč právě Black Flag považuji za jeden z vrcholů celé série. Plavba po otevřeném moři, zpěv námořníků, bouře na horizontu a následná bitva s nepřátelskou fregatou mají stále neuvěřitelné kouzlo. Přiznávám, že jsem několikrát úplně zapomněl plnit hlavní příběh a jen bezcílně brázdil Karibik při hledání další kořisti.

Karibik nikdy nevypadal lépe

Grafická stránka patří mezi největší přednosti celé předělávky. Black Flag Resynced běží na modernizované verzi Anvil Enginu a rozdíl oproti originálu je patrný téměř na každém kroku. Výrazně kvalitnější nasvícení, detailnější vegetace, propracovanější modely postav i realistické efekty vody dodávají známým lokacím úplně nový život. Plavba při západu slunce nebo tropická bouře patří k momentům, kdy se člověk občas zastaví jen proto, aby si okolní scenérie vychutnal.

Na PlayStationu 5 si lze vybrat mezi režimem Fidelity s ray tracingem a režimem Performance se 60 snímky za sekundu. Osobně jsem většinu času strávil právě v druhém režimu, protože plynulost je během soubojů i parkouru jednoduše znát. Potěší také využití funkcí ovladače DualSense. Adaptivní triggery při střelbě z děl nebo jemná haptická odezva při plavbě rozbouřeným mořem sice nejsou revoluční, ale příjemně dotvářejí celkový zážitek.

Některé staré neduhy přesto zůstaly

Ani remake ale nedokáže odstranit všechny problémy. Edward se stále občas zachytává o drobné překážky, parkour někdy vyhodnotí špatný skok a některé animace nepůsobí úplně přirozeně. Občas se stane, že loď po abordáži na okamžik “poskočí” nad hladinu nebo se objeví drobné kolize objektů. Nejde o nic, co by kazilo hratelnost, ale zkušenější fanoušci série tyto drobnosti okamžitě poznají.

Trochu mě také mrzí, že Ubisoft nedokázal úplně sjednotit některé nové a staré herní systémy. Vedle klasického Eagle Vision například funguje ještě modernější zvýrazňování objektů, které se částečně překrývá. Přidejte k tomu tradiční Animus notifikace a kosmetické nabídky a občas máte pocit, že hra až příliš připomíná, že jde o produkt současného Ubisoftu. Naštěstí jsou to spíše kosmetické vady než zásadní problémy.

Verdikt

Před vydáním jsem měl z Black Flag Resynced poměrně velké obavy. Původní hra patří mezi nejlepší díly celé série a příliš výrazné zásahy mohly snadno pokazit to, co fungovalo. Naštěstí se stal pravý opak. Ubisoft nevytvořil jen hezčí Black Flag, ale pokusil se legendární dobrodružství přizpůsobit současným standardům a většina změn dává smysl. Souboje jsou zábavnější, průzkum pohodlnější, příběh lépe odsýpá díky odstranění moderních pasáží a nový obsah nabízí dostatek důvodů vrátit se do Karibiku i zkušeným veteránům.

Ano, některé nové mechaniky působí lehce překombinovaně a technických drobností se hra úplně nezbavila. Přesto jde o remake, který si zachoval identitu originálu a zároveň jej citlivě modernizoval. Pokud jste Black Flag nikdy nehráli, dostáváte jednu z nejlepších vstupních bran do světa Assassin’s Creed. A pokud jste stejně jako já před lety propadli kouzlu Edwarda Kenwaye a jeho Jackdaw, návrat na otevřené moře vás s velkou pravděpodobností pohltí stejně jako tehdy.