Dishonored: Death of the Outsider je lepší než druhý díl – recenze

V poslední době se zjevně rozmohl trend ředit známé značky takzvanými spin-offy, případně stand-alone přídavky. Nedávno uspělo Uncharted: The Lost Legacy a v podobném duchu se chystá nové Dragon Age. Nejprve je však na řadě samostatný přídavek pro Dishonored, který nese podtitul Death of the Outsider. Pro něj je velkým vzorem pochopitelně Dishonored 2, ze kterého vychází. Pozitivní zprávou však je, že si autoři z Arkane Studios dali záležet a vychytali řadu chyb, které druhý díl sužovaly.

Staří známí se vrací

Dishonored 2 bylo v roce 2016 jednou z největších nadějí příběhových stealth her a ostatně celého herního publika. Očekávaní byla značná a snad i proto je druhý díl kultovní hry nedokázal zcela naplnit. Příběh trpěl nutností přizpůsobit se hlavním protagonistům Corvovi nebo Emily. Významně chyběly vedlejší úkoly. A každým zabitím se zvyšující úroveň chaosu nutila hráče využívat ponejvíce plíživých technik, přestože titul nabízel různé možnosti hraní. Dishononed: Death of the Outsider je z tohoto pohledu povedeným přídavkem, protože dělá mnohé lépe než druhý díl a je zajímavý i pro hráče sérií nepolíbené. Na druhou stranu ztratil něco ze silných stránek předchůdce.

V Dishonored: Death of the Outsider se vrátíte do přístavního města Karnaca, kde se odehrával také druhý díl. Tentokrát jako Billie, kterou můžete znát pod jménem Meagan Foster z Dishonored 2 nebo ze stažitelného přídavku pro Dishonored jménem The Knife of Dunwall.

Známé postavy nejsou pro nováčka problémem za předpokladu, že nebude mít ambici pochopit každý lísteček s poznámkami. Základní příběh je totiž velmi pochopitelný. Billie navštíví svého bývalého mistra Dauda a dohodne se s ním na zabití Outsidera. Tato nadpřirozená bytost je v univerzu Dishonored zodpovědná za naše asasínské schopnosti a – podle Dauda – také za naši zkaženost. Teprve ony z nás udělaly vrahy.

Příběh Dishonored: Death of the Outsider je vyprávěn v pěti kapitolách, které jsou velmi přímočaré, což je dáno tím, že budete hrát pouze za Billie. Má to poněkud negativní vedlejší efekt, kdy Daud je odstaven na vedlejší kolej, odkud vám bude pouze zadávat úkoly. Je to škoda, protože obě postavy jsou sympatické a uvěřitelné a zasloužily by si více týmové práce.

Drsná akce už není tabu

Nalajnovaný příběh je po celou dobu napínavý a různorodý, ať už budete zachraňovat Dauda z ilegálního boxerského ringu nebo se vloupávat do banky. Lineární děj však zároveň do značné míry omezuje volnost ve hře. Velká dilemata nečekejte. Například v případě zmíněné banky se sice můžete rozhodnout, zda do ní vtrhnete nebo nejprve všechny zaměstnance omámíte plynem. Velké důsledky to ale nemá. Teprve na konci budete moct rozhodnout o osudu Outsidera, což také ovlivní závěr hry.

O poznání volnější jsou herní mechanismy, které vám opět dovolí hrát takovým stylem, jakým uznáte za vhodné. Vzhledem k tomu, že byla odstraněna úroveň chaosu, můžete ošemetné situace řešit agresivněji než v Dishonored 2. Není tak třeba po každém objevení ze strany nepřátel znovu nahrávat uloženou pozici. Přišlo mi, že stráže jsou v Death of the Outsider pozornější, a proto tato změna jedině potěší.

Způsob hraní notně okoření tři nové schopnosti, které Billie má a které nahrazují ty staré. Pomocí Foresight aktivujete objevovací mód, který vás zbaví fyzické schránky. Takto proklouznete jakoukoliv dírkou a prostřednictvím „Displace“ umístíte teleport například za mříže. Dostanete se skrz, přestože pomocí teleportu samotného by to možné nebylo. Semblance je ještě zajímavější, protože vám umožní vzít na sebe podobu protivníka a nerušeně se procházet v nepřátelských řadách. Mocná schopnost, kterou reguluje jen skutečnost, že míra many se plní jen pomalu a nápoje k rychlému obnovení už nejsou k dispozici.

Dishonored: Death of the Outsider je zajímavější také co do vedlejších úkolů, které si můžete přibrat k hlavní misi a například učinit přítrž výrobě pálenky v jedné z cílových budov. Za odměnu dostanete peníze, za které si na černém trhu koupíte výzbroj a munici.

Ačkoliv vypadá viktoriánská Karnaca se svým nasvícením a stylovými plakáty vskutku atmosféricky, nečekejte žádné bombastické detaily. Dishonored pokračuje ve svém povedeném stylizovaném designu s poněkud omšelými texturami a kostrbatými animacemi. Příjemnou zprávou je, že autoři zapracovali na optimalizaci a hra se na PC hýbe lépe než Dishonored 2.

Verdikt

Dishonored: Death of the Outsider je jednoznačně skvělá hra, která potěší zejména fanoušky série, ale zahrát si ji mohou i nováčci, byť ti pochopitelně udělají lépe, když si nejprve pořídí dnes už velmi levné předchůdce. Stále se však nemohu ubránit pocitu, že tvůrci z konceptu Dishonored nevymáčkli vše. Z hlediska hratelnosti udělali oproti druhému dílu krok vpřed, ale příběh – jakkoliv napínavý – by mohl být lépe rozpracován a do hry nasazen. Berte to ale jako kritiku na vysoké úrovni. Kdyby takové byly všechny hry, natožpak stand-alone přídavky, byl by herní svět hned o poznání lepší.

Dishonored: Death of the Outsider

0

Klady

  • různé možnosti řešení úkolů
  • na přídavek slušná herní doba
  • superschopnosti

Zápory

  • příběh mohl být propracovanější
  • technická stránka je mírně zastaralá

Související články

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozornit na
TOPlist