Echoes of Aincrad Preview – LitRPG dobrodružství, které má našlápnuto k něčemu výjimečnému
Foto: BN
Když Bandai Namco na začátku roku představilo akční RPG Echoes of Aincrad, mnoho fanoušků série Sword Art Online zpozornělo. Na rozdíl od většiny předchozích her už tentokrát nehrajeme za Kirita a jeho známé společníky, ale vytváříme si vlastního hrdinu a prožíváme příběh z nové perspektivy. Už po prvních trailerech bylo patrné, že vývojáři chtějí nabídnout ambicióznější zážitek než jen další licencovanou adaptaci populární značky. Po několika hodinách strávených s předběžnou verzí mohu říct, že zatím to vypadá velmi slibně.
Když postavy vědí, že jsou ve hře
Jedna z věcí, která mě na Echoes of Aincrad zaujala nejvíce, je samotný koncept světa. Samozřejmě, Sword Art Online vždy pracovalo s myšlenkou hráčů uvězněných ve virtuální realitě, ale zde jsem měl mnohem silnější pocit, že skutečně hraji „hru ve hře“. Postavy si uvědomují pravidla online světa, řeší úrovně, vybavení, bossy i fungování herních mechanik a celé dobrodružství díky tomu získává velmi specifickou atmosféru.
Místy jsem si připadal, jako bych nehrál klasické RPG, ale interaktivní knihu ze žánru LitRPG. Fanoušci podobných příběhů, kde se prolíná herní systém s vyprávěním, budou pravděpodobně nadšeni stejně jako já. Vývojáři navíc dokázali tento koncept zakomponovat přirozeně, aniž by působil nuceně nebo přehnaně vysvětlujícím dojmem.
Aincrad, který bere dech
První, co vás po spuštění hry zaujme, je audiovizuální zpracování. Přestože nejde o fotorealistickou grafiku, výsledný dojem se jí v mnoha situacích velmi přibližuje. Stylizace kombinuje anime estetiku s vysokou úrovní detailů a moderními technologiemi nasvícení, díky čemuž svět působí překvapivě uvěřitelně.
Obrovský dojem na mě udělala především města, která slouží jako bezpečné základny před výpravami do nebezpečných oblastí. Nejde jen o obyčejné huby s několika obchodníky. Města působí živě, mají vlastní atmosféru a člověk má skutečně pocit, že se nachází mezi tisíci hráči bojujícími o přežití v Aincradu.
Stejně působivé jsou i jednotlivé lokace mimo civilizaci. Během ukázky jsem navštívil několik odlišných oblastí a většina z nich vypadala nádherně. Rozlehlé pláně, lesy, ruiny i rozsáhlé dungeony patří mezi největší přednosti hry. Vývojáři si evidentně dali záležet na tom, aby každá oblast měla vlastní identitu a nezaměnitelnou atmosféru.
Krása má ale někdy až příliš prostoru
Ne všechno je však bez chyby. Právě některé lokace na mě působily trochu zbytečně natahovaně. Zejména během delších průchodů dungeonů jsem měl občas pocit, že se prostředí začíná opakovat a že by si hra zasloužila svižnější tempo.
Nejde o nic vyloženě zásadního, ale během několika hodin hraní jsem si tohoto problému všiml opakovaně. Věřím, že ve finální verzi budou podobné pasáže lépe vyvážené, protože právě tempo průzkumu bude pro dlouhodobou zábavu velmi důležité.
Soubojový systém s příjemnou variabilitou
Velmi pozitivně na mě zapůsobily souboje. Echoes of Aincrad není hrou, která by hráče zahltila složitými mechanikami nebo desítkami systémů. Základy jsou snadno pochopitelné, ale postupně odhalují dostatek možností pro experimentování.
Každý typ zbraně mění nejen styl boje, ale také dostupné speciální schopnosti a celkový rytmus soubojů. Jinak se hraje s mečem a štítem, jinak s těžšími zbraněmi a jinak s rychlejší výbavou zaměřenou na mobilitu. Vývojáři navíc kladou důraz na budování postavy prostřednictvím vybavení, statistik a speciálních schopností.
Souboje díky tomu nepůsobí monotónně ani po několika hodinách. Každá nově získaná zbraň představuje důvod vyzkoušet jiný styl hraní a experimentovat s novými kombinacemi.
Parťáci, kteří skutečně pomáhají
Jedním z největších překvapení pro mě byl systém společníků. V mnoha RPG bývají parťáci spíše dekorací, která se občas připlete do souboje. Tady je situace úplně jiná.
Každý společník disponuje vlastními schopnostmi, odlišným chováním a specifickou rolí v boji. Nejednou se mi stalo, že právě dobře načasovaná pomoc parťáka zachránila jinak ztracený střet. Vývojáři navíc pracují se systémem synergie mezi hlavní postavou a společníkem, což se promítá do dalších bonusů a speciálních útoků.
Právě díky tomu mají souboje příjemný týmový nádech, i když jde čistě o singleplayerové dobrodružství.
Bossové na každém kroku
Během hraní jsem narazil na překvapivě velké množství bossů a mini-bossů. Ještě důležitější však je, že většina z nich působila odlišně. Někteří spoléhali na agresivní útoky zblízka, jiní využívali speciální schopnosti nebo vyžadovali jinou taktiku.
Podobně pozitivně mohu hodnotit i běžné nepřátele. Vývojáři se evidentně snažili, aby jednotlivé oblasti neobsahovaly pouze několik přebarvených variant stejných monster. Rozmanitost protivníků je velmi slušná a přispívá k tomu, že průzkum nových lokací zůstává zajímavý.
První dojmy jsou více než pozitivní
Samozřejmě je potřeba připomenout, že jsem měl možnost strávit se hrou pouze několik hodin. To rozhodně nestačí k definitivnímu hodnocení příběhu, dlouhodobé motivace ani endgame obsahu. Přesto si z preview odnáším velmi dobrý pocit.
Echoes of Aincrad nabízí krásný svět, povedený soubojový systém, zajímavý koncept virtuálního MMORPG a překvapivě dobře fungující systém společníků. Některé lokace by mohly být kompaktnější a vývojáře ještě čeká ladění drobných technických nedostatků, ale základ vypadá velmi pevně.
Pokud se podaří udržet kvalitu napříč celou hrou a nabídnout dostatečně silný příběh, mohl by se z Echoes of Aincrad stát jeden z nejpříjemnějších herních návratů do světa Sword Art Online za poslední roky. Už teď si troufnu říct, že minimálně velmi dobrá hra zřejmě vzniká. A osobně se nemohu dočkat, až se do Aincradu vrátím v plné verzi a zjistím, co všechno si pro nás vývojáři ještě připravili. Hra by měla vyjít 10. července na PC, PlayStation 5 a Xbox Series X|S.
Komentujte