Koronavirus byl jen začátek. Lidstvo v příštích 10 letech čekají mnohem větší hrozby, varuje německá banka

Pandemie koronaviru doslova otřásla celým světem, ale všichni tak nějak tušíme, že se to navzdory velkým ztrátám na životech a ekonomickému propadu podařilo zvládnout ještě vlastně docela dobře, což je dáno mimo jiné tím, že koronavirus přeci jen nepředstavuje takovou hrozbu, aby lidstvo ochromil na delší dobu. Zároveň však představuje svého druhu signál, zdvižený varovný prst chcete-li, že na této planetě nejsme v bezpečí, jak jsme si na základě desítek let prožitých v relativním blahobytu mohli myslet. Podle analýzy německého bankovního domu Deutsche Bank jsme měli jen nesmírné štěstí, které je z historické perspektivy zřídkakdy k vidění.

Příštích deset let může být neklidných

Analýza se zabývá možnými riziky do budoucnosti, které na lidstvo čekají. Pochopitelně jde o práci dělanou od stolu a především s ohledem na dopad na finanční trhy, přesto je zajímavé podívat se na to, co přední mozky považují za největší hrozby pro lidskou budoucnost. Výzkumné oddělení Deutsche Bank se nedrží zkrátka a vidí hned čtyři velké hrozby, z nichž alespoň jedna podle nich v příštích deseti letech na lidstvo udeří. Jde o velkou chřipkovou pandemii, která po celém světě usmrtí více než 2 miliony lidí a mohla by se podobat pandemii španělské chřipky, dále potom katastrofální vulkanická erupce, masivní sluneční erupce a světová válka.

Naučit se žít s dopady katastrof

Když se na tyto hrozby podíváte blíže, zjistíte, že nejde o nic nového nebo snad objevného. Jde o záležitosti, které lidstvo z většiny už alespoň jednou, spíše ale vícekrát postihly. A jak známo, historie se opakuje. Jen shodou náhod si poslední lidské generace odvykly s těmito riziky žít, a když už přijdou, neví si s nimi příliš rady.

Například od 19. století jsme tu neměli opravdu velký výbuch sopky nebo erupci na slunci. Obě tato rizika ale mohou potenciálně způsobit přinejmenším dočasný rozpad globalizovaného světa, například tím, že by způsobily masivní a dlouhotrvající výpadek dodávek elektřiny. Jen opravdu malou ochutnávku tohoto spektra možných problémů poskytla erupce islandské sopky v roce 2010, která na čas zcela uzavřela evropský letecký prostor. Už méně známou příhodou je, jak kanadské město Quebec v roce 1989 na devět hodin zcela přišlo o elektřinu v důsledku geomagnetické bouře.

“Přestože máme to štěstí žít v nebývale stabilní kapitole dějin, poslední události naznačily, jak rychle mohou přelomové události proměnit naše společnosti a ekonomiky. Je pravděpodobné, že v příštích desetiletích zažijeme více takových událostí,” uvádí zpráva Deutsche Bank. Například světový válečný konflikt se navzdory agresivním choutkám mnoha zemí světa jeví stále nepravděpodobně, ale podobná situace panovala i před první a druhou světovou válkou. Málokdo si dovedl představit, že někdo dokáže rozpoutat něco tak zničujícího, a přesto se to stalo. Od konce druhé světové války nás přitom dělí teprve 75 let, což je v kontextu lidstva naprosto nepatrný časový úsek, přestože se nám záběry z tohoto konfliktu mohou zdát jako nenávratně ztracené v dějinách.

Petr Fáral

Redaktor zpravodajství serveru Gamebro.cz. Milovník příběhových her, ať už těch akčních nebo RPG.