Překupník G2A opět šlápl vedle. Chtěl v médiích publikovat neoznačenou reklamu
Foto: G2A
V minulých dnech se pochybní herní překupníci, z nichž největší je obchod G2A, opět dostali do popředí nejrůznějších diskuzí. Stála za tím především výzva několika nezávislých vývojářů, kteří hráče požádali, aby si zde nekupovali jejich hry. Dokonce zašli tak daleko, že vyslovili přání, aby si hráči v takovém případě jejich hry raději pirátsky stáhli. V souvislosti s tím se objevilo mnoho názorů ohledně obchodního modelu přeprodejců, který je přinejmenším podezřelý.
Jedním z největších obvinění na adresu podobných obchodů je to, že přeprodávané klíče kupují prostřednictvím kradených kreditních karet – a následně je dále prodávají koncovým zákazníkům. Právě to a další pochybné metody mají být důvodem toho, že jsou hry na G2A nebo třeba českém Key4You oproti konkurenci tak levné.
Výmluvy a zase jen výmluvy
To pochopitelně mnoho hráčů, kteří G2A používali, aniž by si uvědomovali, že podporují přinejmenším vykutálené jedince, ne-li kriminálníky, znepokojilo. G2A se tak rozhodlo vytáhnout do protiútoku a oslovilo několik herních médií s žádostí o publikaci neutrálního článku, který z jejich pohledu uvádí věci na pravou míru. Běžně se za takové články platí, což mělo v úmyslu také G2A, a právě proto se označují jako “PR článek” nebo “Sponzorovaný obsah”. Jenže tady je kámen úrazu a další důkaz toho, že G2A není standardní společností. Zástupce firmy totiž média žádal, aby daný text publikovala coby redakční, nikoliv komerční obsah.
Vše vyšlo najevo poté, co jeden z novinářů – Thomas Faust (viz tweet níže) – vynesl objednávku na světlo. G2A na to sice zareagovalo tvrzením, že šlo o pochybení jednotlivce, ovšem dle komentářů na sítích tomu málokdo věří.
Ahahaha.
No. pic.twitter.com/7hqtxDY3X1
— Thomas Faust (@SomeIndieGames) July 8, 2019
David Sillmen
Šéfredaktor internetového magazínu pro dospělé hráče Gamebro.cz. Dříve působil jako autor v mnoha tištěných i internetových médiích.
Nikdy jsem neslyšel tom, že by tito prodejci zneužívali kradené karty nebo provozovali jiné kriminální aktivity. Co vím, tak pouze přeprodávají klíče, nakoupené v zemích, kde se hry prodávají výrazně levněji, jako Třeba v postsovětských republikách. To je na úrovni například šedého dovozu elektroniky, který rovněž není kriminalizován. Distributoři a vydavatelé by si rovněž měli uvědomit, že není úplně fér prodávat v ČR hry za stejnou cenu, jako v USA nebo Německu. Zejména pokud neinvestují do nějaké přidané hodnoty, jako je třeba lokalizace.