Recenze F1 25 – Nový šéf v paddocku

F1 25 překvapuje. A v rámci série od Codemasters je to možná ta nejodvážnější zatáčka za posledních několik let. Pamatujete si ještě, kdy jste naposledy hráli F1 hru a měli pocit, že se doopravdy něco změnilo? Ne, my taky ne. Možná naposledy u F1 2020, kdy Codemasters představili My Team a hráč mohl být majitelem vlastního týmu.

Od té doby se změny spíš jen přežvykovaly. Trochu nová fyzika, přeleštěné UI, nový fotbalista jako bonusový jezdec… zkrátka každoroční rutina. F1 25 ale tenhle kolotoč naštěstí rozbíjí – alespoň v klíčových oblastech.

My Team: Nový šéf, nový přístup

Největší a nejviditelnější změnou je přetvořený režim My Team, který opouští fantazii o jezdci/manažerovi a místo toho nás usazuje na židli skutečného týmového šéfa. Už nejste Brabham 2.0. Teď jste člověk v saku, který rozhoduje, jaký jezdec dostane lepší upgrade, jak se rozloží rozpočet mezi aerodynamiku a marketing, a který inženýr půjde do výroby přesčas.

Systém funguje překvapivě dobře. Je hlubší, systematičtější a hlavně logičtější. Všechny ty malé detaily – od nastavení vlastního avatara až po přidělování výzkumných bodů a stavbu nových dílen – tvoří ucelený a návykový celek, který připomíná lehce zjednodušený motorsportový manažer. A že to série potřebovala jako sůl.

Herně se pak řeší i to, kterého jezdce budete ovládat, což přidává na strategické hloubce. Zaměříte se na jednoho, abyste dotáhli pohár jezdců, nebo budete přepínat mezi oběma a lovit i konstruktérský titul? Výborný prvek, který hru konečně někam posouvá.

Co ale zamrzí, je absence širšího jezdeckého trhu. Hra čerpá z licence FIA, ale jako by se bála jí pořádně využít. Kde jsou mladé naděje z F2 a F3? Proč nejsou rezervní jezdci jako Pourchaire nebo Bearman alespoň k dispozici jako náhradníci? I herní postavy ze story módu jsou vlastně odříznuté. Systém je sice dobře navržený, ale jeho životnost podkopává slabší obsah.

Výhodu zde mají majitelé dražších edic, jelikož jsou k dispozici legendární jezdci v čele s Michaelem Schumacherem. Legendárních jezdců je opravdu hodně, a dokonce lze nastavit, zda tyto jezdce mohou využívat i jiný týmy, nebo povolit jen některé. Dokonce jsou ve hře jezdci z chystaného filmu F1, kteří se do hry podívají i v nějakých dalších režimech a událostech po vydání filmu.

Braking Point 3: Pokračování zběsilé jízdy

Příběhový mód Braking Point se vrátil už potřetí, a tentokrát se opravdu zdá, že je to finální kapitola. Ačkoliv v jádru jde stále o totéž – plnění specifických úkolů během závodů a dramatické filmečky mezi tím – scénář tentokrát sází více na mezilidské konflikty než na hon za titulem.

Postavy jako Devon Butler nebo Aiden Jackson konečně působí trochu víc lidsky, a i když to stále není žádné HBO drama, narace se zlepšila. Scénáře během závodů jsou chytře navržené – třeba bránit pozici kvůli týmové strategii, nebo zachránit body po defektu – a často se hraje s emocemi i rozhodnutími.

Bohužel, některé momenty zřejmě vznikaly s velkým předstihem a dnes působí… no, úsměvně. Liam Lawson dominující ve Vegas? Možná příliš odvážný tip. Ale naštěstí se to dá přejít jako součást fikce.

Velký plusový bod si Braking Point 3 připisuje za grafické zpracování tratí. Las Vegas vypadá úchvatně – konečně zmizely generické budovy a nahradily je skutečné kasina. Suzuka má přesnější vegetaci, a třeba noční osvětlení v Singapuru je radost sledovat. Pro fanoušky F1 je to vizuální lahůdka.

Umělá inteligence s přirozeným chováním

Zatímco fyzikální model se tentokrát příliš neposunul, AI letos překvapuje. A to v tom nejlepším slova smyslu. Jezdci se brání, netahají vás bezhlavě z trati a umí dobře odhadnout, kdy se vyplatí risknout předjíždění a kdy ne.

Na ovladači se ale ozývá jedna bolest: trakce. AI má ve výjezdech z pomalých zatáček evidentně výhodu – zatímco vy zápasíte s přetáčivostí a šetříte prst na spoušti, boty pálí asfalt jako Verstappen po restartu. Není to game-breaking, ale pocit spravedlivého soupeření někdy pokulhává.

Fyzika pneumatik je naopak o něco realističtější. Staré gumy opravdu kloužou, jízda na mokru je výzvou a při nedotáčivosti ve špinavém vzduchu je třeba přemýšlet. Nejlépe se ale pořád hraje s volantem – na ovladači hra umí být dost nevyzpytatelná.

Když znáte loňský ročník, znáte i tenhle

Vedle dvou hlavních taháků – My Team a Braking Point – se F1 25 snaží nabídnout klasický balík. Ale Driver Career je víceméně copy-paste z F1 24, včetně úvodní cutscény. A F1 World, který slibuje propojení různých režimů do jednoho live-service celku, pořád vypadá jako herní lobby pro sběratele digitálních čepic.

Na druhou stranu, pokud vás nezajímá grindění kosmetických bonusů a chcete si prostě zajezdit, F1 25 má stále silný singleplayerový základ. Nabízí celou sezónu, detailní nastavení fyziky, asistencí, tréninkové programy a spoustu obsahu pro sólo hráče.

Verdikt: Restart, který dává smysl

F1 25 není revoluce, ale je to největší a nejdůležitější evoluce série za posledních pět let. Nový režim My Team přináší strategii a realismus, který tu chyběl. Braking Point uzavírá příběh solidním způsobem. A umělá inteligence konečně působí jako soupeř, ne jako zátěžový test.

Jsou tu ale i rezervy: staré módy se recyklují, trh jezdců je podivně omezený a zůstává frustrace nad tím, že série stále ignoruje klasické vozy a historický obsah, který by hernímu zážitku dodal šťávu.

Přesto, F1 25 je nejucelenější a nejzábavnější ročník od doby, kdy série zazářila s F1 2020. A to je v roce plném sequlů a recyklací něco, co stojí za potlesk.

F1 25

9

Hodnocení

9.0/10

Klady

• Režim My Team nabízí skutečnou hloubku
• Braking Point 3 je dosud nejlepším příběhovým režimem
• Fungování pneumatik a velká míra nastavitelných asistentů
• Historický jezdci

Zápory

• Škoda, že hra neobsahuje i rezervní jezdce
• Některé herní režimy jsou bez vylepšení

Redakce Gamebro.cz