RECENZE Ghost of Yotei je audiovizuální básní o pomstě, která se drží osvědčených zbraní
Foto: Sony
Po ohromujícím úspěchu Ghost of Tsushima bylo jasné, že studio Sucker Punch má v rukou silnou značku. Otázkou ale zůstávalo, zda se podaří udržet laťku i v dalším díle. Ghost of Yotei je odpovědí – sebevědomou, řemeslně brilantní a až do morku kostí stylovou. Přesto se nelze zbavit dojmu, že jde více o promyšlenou evoluci než revoluci. A to nemusí být nutně špatně.
Vítejte v zasněženém Ezo, zemi ticha a stínů
Příběh Ghost of Yotei nás zavádí do zcela nového prostředí. Místo zelených kopců Cušimy se tentokrát podíváme na severní ostrov Ezo, dnešní Hokkaidó. Oproti rozkvetlým lukám a sakurám působí zasněžené pláně, borové lesy a mrazivé vrcholky hory Yōtei mnohem melancholičtěji a syrověji. A přesně taková je i samotná hrdinka – Atsu.
Atsu je postava, která nevznikla, aby se líbila. Je studená, uzavřená, téměř bez emocí. Ale zároveň je naprosto přesvědčivá. Pohání ji jediný cíl – pomsta. Gang, který vyvraždil její rodinu, je zpět, a ona má v plánu je jednoho po druhém najít a sprovodit ze světa. Kdo si vybaví Nevěstu z Kill Billa, bude mít velmi přesnou představu o tónu vyprávění. Rozdíl je ale v tom, že Atsu nenosí žlutou kombinézu, ale pokorný cestovní oděv, jehož stopy v zasněžené krajině mizí stejně rychle jako životy jejích protivníků.
Pomsta se servíruje pomalu. A stylově
Scénář má výrazně pomalejší rozjezd než jeho předchůdce. První hodiny se nesou v duchu osamělého cestování, drobných zakázek a budování vztahu mezi hráčem a postavou. Trvá to, než se příběh pořádně rozběhne, ale když se tak stane, začne Ghost of Yotei rozehrávat příběhovou symfonii, která vás vtáhne až po okraj. Silnou stránkou je opět využití japonských folklorních motivů – tentokrát především legend o „onryō“, tedy pomstychtivých duších. Atsu se postupně stává takovým duchem sama – nepolapitelná, smrtící a zatraceně efektivní.
Zajímavé je, že se tvůrci snažili naznačit mechaniku cestování v čase, kdy se v určitých místech můžete přenést do vzpomínek z dětství. Nejde ale o výraznou součást hratelnosti. Spíše o drobný příběhový prvek, který hezky dotváří psychologii postavy.
Staré triky, nové zbraně
Po stránce hratelnosti se Ghost of Yotei příliš nevzdaluje svému předchůdci. Boje jsou i nadále založeny na výběru správné „pozice“, respektive nyní už konkrétní zbraně podle typu nepřítele. Vedle klasické katany dostáváme do rukou třeba kopí, obouruční meč nebo stylovou kusarigamu. V praxi tak opět hrajeme taktické šachy, kdy zvažujeme, zda protivníka sejmete nablízko, nebo využijete některou ze zbraní na dálku. Přibyla také možnost odzbrojovat nepřátele a jejich vlastními zbraněmi je dorážet, což působí až komiksově zábavně.
Stealth zůstává nedílnou součástí hry. Plížit se po střechách a tiše eliminovat stráže má pořád silnou atmosféru. Pomáhá i vylepšený systém smyslů a možnost řetězit tiché likvidace. A pokud máte rádi souboje tváří v tvář, vrací se i ikonické „standoff“ duely, kde rozhoduje jediné trhnutí mečem.
Vedlejší obsah: něco nového, něco půjčeného
Vedlejší aktivity v Ghost of Yotei opět představují rozsáhlý sandboxový svět plný výzev. Likvidace táborů, hledání svatyň, koupání v termálních pramenech – to vše už dobře známe z Tsushimy. Škoda, že zde autoři nesáhli po větších inovacích. Skoro to působí jako „greatest hits“ předchozí hry.
Novinkou jsou vlčí doupata, kde hráč zachraňuje vlky před pytláky. Tato místa fungují nejen jako příběhové momenty, ale i jako budování vztahu s věrným čtyřnohým společníkem, který může v klíčových chvílích zasáhnout do boje. Není to plnohodnotný parťák, ale působí to jako příjemné oživení.
Nechybí ani nové minihry. Kromě známého sekání bambusu či meditace u přírodních krás se Atsu může pustit do cvrnkání mincí nebo se stát kovářem – konkrétně hráč musí pomocí pohybového ovládání trefovat kladivem žhavé železo. Zábavné? Ano. Trvalé? Ne. Po několika pokusech jde spíše o nutnost než zábavu.
Grafika, která doslova bere dech
Pokud Ghost of Yotei v něčem opravdu exceluje, pak je to vizuální stránka. Severní Japonsko je zde ztvárněno s dechberoucí péčí. Každé údolí, každý západ slunce, každý padající list červeného javoru je jako obraz v pohybu. Obzvlášť v kombinaci s PlayStation 5 Pro a OLED obrazovkou jde o naprostý vizuální orgasmus.
Podpora ray-tracingu, bezchybná plynulost i v akčních pasážích a výborně zvládnutý fotorežim dělají z této hry jasného kandidáta na nejhezčí titul této generace. A pokud chcete zážitek jako z dobových filmů, zapněte si Kurosawův režim a ponořte se do černobílého světa japonské kinematografie.
Samurajská jistota, která neurazí ani nepřekvapí
Ghost of Yotei je poctivá, silně stylizovaná a herně výborně vyvážená hra, která ale víc než cokoliv jiného působí jako sázka na jistotu. To není výtka, spíše konstatování. Fanoušci prvního dílu dostanou přesně to, co chtějí – a ještě něco navíc. Nová hrdinka, nové prostředí a drobné úpravy v hratelnosti ospravedlňují návrat do světa duchů a čestných duelů. Ale pokud jste čekali větší odklon nebo zásadní inovaci, asi se jich nedočkáte.
To ale nic nemění na tom, že jde o jeden z nejlepších singleplayerových titulů letošního roku. Vizuálně oslnivý, herně chytlavý a atmosférický až běda. Ghost of Yotei si na nic nehraje – prostě ví, že je dobrý. A vám nezbývá než se poklonit.
Ghost of Yotei
Klady
- Úžasné prostředí a dechberoucí grafika
- Skvělá atmosféra a silný styl
- Výborně vyladěný soubojový systém
- Vlčí mise a nové zbraně jako vítané osvěžení
Zápory
- Pomalý rozjezd příběhu
- Přílišná podobnost s Ghost of Tsushima
Komentujte