Recenze Kingdom Come: Deliverance II – nejlepší česká hra (recenze bez spoilerů)

Foto: Warhorse
Konečně je to tady, necelých sedm let čekání na pokračování úspěšné české hry Kingdom Come: Deliverance je za dveřmi a díky tomu, že jsme měli možnost se do tak rozsáhlé hry pustit o několik týdnů před vydáním, vám můžeme přinést plnohodnotnou recenzi ještě, než se do tohoto světa budete moci pustit na vlastní kůži.
Druhý díl přesně navazuje tam, kde skončil díl první, takže hráčům prvního dílu neuteče nic z tak skvělého příběhu, jaký hra nabízí. Již na první pohled je znatelné, že tentokrát mělo studio více prostředků a času na to vše vyladit, aby hra byla ještě větší a ve všech ohledech lepší.
Pokud jste neměli možnost hrát první díl, nebo ho třeba nedohráli, tak se nemusíte bát, že byste se v příběhu úplně ztratili, nebo měli pocit, že vám uteklo něco důležitého. Vývojáři geniálně zakomponovali vyzrazení těch nejdůležitějších události z prvního dílu, a přitom se nejedná o žádnou nudnou rekapitulaci, nebo dlouhé vyprávění, co se stalo.

Velmi chytře je příběh prvního dílu postupně podáván, třeba vyprávěním u táboráku s družinou hned v úvodu, nebo v rychlém sledu vzpomínek při vážném zranění a halucinacích hlavního hrdiny či vysedáváním u piva a klábosením s obyvateli Trosecka.
Vylepšení ve všech směrech
Skvěle je také zvládnuté znovu vylepšování hlavního hrdiny, kdy není úplným vydlákem, který neumí vzít meč do ruky, ale ani není hned od začátku ostřílený veterán, který by dokázal porazit armádu Kumánů sám. Vzhledem k úvodnímu smrtelnému zranění přijde o část svých schopností a dovedností.

Ale základy všeho už Jindřich umí a není potřeba se znovu třeba učíst číst, nebo provádět protiútoky. Všemu přispívá i předělání stromů dovedností, kdy je třeba bylinkářství a lov spojen do znalosti přírody a podobně.
Hra přišla s celkovým zjednodušením a vylepšení snad u všech mechanik hry, ale nemusíte se bát, že by hra byla najednou až příliš snadnou, stále se jedná spíše o hardcore zážitek, který je jen více přístupnější a intuitivnější.

Hodně jsem se bál soubojů, kdy byly odebrány dva směry útoků, a tak lze vést útok z vrchu, zespoda, zleva a zprava, ale i tak souboje nabízejí slušnou výzvu a stále to není o sekání hlava nehlava, ale o reálném souboji. Vývojáři více využívají směry, vykrývání a mistrovské útoky, než tomu bylo v prvním díle, což skvěle nahrazuje odebrané dva směry, a i díky tomu je hra v tomto směru přístupnější.
Také střelba z luku dostála značného vylepšení, a i když zde není stále žádný zaměřovací bot, tak lze lépe odhadovat dráhu letu a být v této disciplíně daleko přesnější. K tomu přibila také kuš, která je taktéž skvěle zpracována a má svoje výhody i nevýhody. V poslední řadě došlo i na první zbraň využívající střelného prachu, která je sice velmi účinná, ale její nabití trvá velmi dlouho, a tudíž nerozbíjí ten správný zážitek ze hry.

Vylepšení se dočkala i alchymie, kdy kotel je potřeba stahovat a vkládat nad oheň a měchy slouží k zvýšení teploty. Výřečnost je také více rozvětvena, kdy je možné sázet na slova, ale také šlechetnost, strach, nebo třeba rytířství a tím dává zase o něco více možností, jak vyjednávat.
Nové možnosti
Nově přibylo kovářství, které je podobně zábavné jako alchymie a je potřeba získat materiál, recept a pak hezky žhavit železo nebo ocel a následně do kusu rozpáleného kovu rubat rovnoměrně kladivem.

Výzbroj už neřeší jen druh, vlastnosti a stav, ale nově přibila i kvalita produktu, což napomáhá, aby hráč měl delší dobu k propracování k tomu nejlepšímu vybavení a hra mohla nabídnout zajímavé kousky velmi brzo, ale i před koncem nabídnout nějaký druh vybavení ve větší kvalitě.
Také je možnost si nastavit více setů výbavy, a to jak brnění, tak zbraní, což sice více zaplňuje váhu inventáře, ale není potřeba neustále přehazovat vybavení, když je potřeba se někam proplížit, nebo se vrhnout do bitevní vřavy. Přímo v souboji nelze přehazovat sety, takže pokud vás někdo přepadne při kradmém postupu a vybavení musíte situaci zvládnout s tím, co máte na sobě.
Také je zde nově opasek, na který lze umísit pár lahviček s lektvary, které vám mohou v boji zachránit život, nebo pomoci při jiných činnostech rychle bez neustálého otvírání inventáře.

Nové možnosti jsou i v rychlém quick baru, kdy je možné se hned dostat s obchodníkem na obchodování a není potřeba u něho dát nejdříve mluvit a pak obchodovat, takto lze i jednotlivým postavám v některých případech rychle odpovědět, nebo třeba jen pozdravit. Také v boji lze na protivníka pořvávat, nebo se mu vysmívat či vzdát.
Svět plný příběhů
K příběhu nechci prozrazovat moc a rád bych se vyhnul všem možný spoilerům, takže toho nepovím moc. Ale hlavní poselství je, že se Jindřich s Ptáčkem a svojí družinou vydávají na hrad Trosky s poselstvím, ale vše se samozřejmě neuvěřitelně zvrtne a hráč se objeví ve vesnici pod hradem zcela bez výzbroje a peněz.

Úvodní oblast Trosecka je opravdu ohromná a možná dá pomalu za celou mapu prvního dílu, ale po více jak osmdesáti hodinách, pokud budete plnit vše jako já se hra přesune do Kutné Hory a jejího okolí, což je další ohromná mapa, což stačí k pochopení, jak je tento herní svět velký a na kolik desítek až stovek hodin tato hra je. Běžné velké studio by hru rozdělilo ještě na dva díly, a i tak by se jednalo o dvě velké plnohodnotné hry.
Úvod hry je také trošku lineárnější, aby hráče hned zapojil do akce a získal si tak jeho pozornost, což je také skvěle vymyšlené, aby hra neodradila nové hráče hned svojí velikostí a obrovskou volností.

Hra opět hráče nevede příliš za ručičku a spousta důležitého obsahu je prostě ve vedlejších misích, jelikož to hlavní poselství je jasné. A tak třeba získání svého věrného pejska, který dokáže být velkou pomocí je jen vedlejší mise a hráč, který půjde čistě za hlavním příběhem ho nemusí dlouho získat.
Mise jsou opět skvělé a skoro každý úkol je originální a málo co je jen bezmyšlenkovou výplní. Vše má svůj mini příběh a nenarazil jsem na žádnou misi, která by byla nudnou pochůzkou bez pořádného příběhového kontextu. Někdy i celková propojenost je úžasná. Třeba když plníte nějaký na první pohled bezvýznamný úkol pro mlynáře pro pár grošů a ve výsledku jeho linka měla i velký vliv do hlavního příběhu.

Upřímně se mi nechce zabíhat moc do podrobností a prozrazovat žádnou ani vedlejší událost, jelikož jsem se u hry tak dlouho nebavil jako u Kingdom Come: Deliverance II. Ve hře opět nechybí spousta humoru, nemístných narážek a skvělého historického zpracování.
Osobně jsem se před vydáním už vyhýbal všem ukázaným gameplayům a informacím, jelikož jsem si chtěl každou misi užít bez jakýkoliv znalosti, jak by to mohlo dopadnout. Jelikož opět je zde velké množství, jak dané situace řešit a jaké mají jednotlivá rozhodnutí následky.
Audiovizuální skvost
Ještě před tím, než jsem obdržel klíč na recenzi jsem se pustil do znovu hraní prvního dílu, jelikož jsem ho hrál v den vydání na konzoli a chtěl jsem si zahrát hru znova se všemi opravami a rozšířeními a vyzkoušet si také PC verzi s fanouškovským dabingem. A i po těch letech musím uznat, že se jedná stále o hru s velmi pěknou grafikou.

Ale po spuštění druhé dílu jsem byl naprosto uchvácen na PS5 Pro hra vypadá famózně a prvních pár desítek hodin jsem nevěděl čím mám být ohromený víc jestli grafickým zpracováním, zpracovaným světem, českým dabingem, hratelností, příběhem anebo novými možnostmi.
Samotný český dabing je naprosto skvělý, ano někomu může vadit, že lipsing není předělaný pro dabing samotný, ale u tak obrovské hry s neuvěřitelným množstvím dialogů by to byl neskutečný náklad, který už musel být samotný dabing.

Problém u prvního dílu bylo také velké množství technických problém, kdy i přes opravy se občas staly některé úkoly nesplnitelné a grafických glitchů bylo nespočet. Druhý díl takovéto problémy rozhodně nemá občas je možné narazit na nějaké prolnutí objektů, třeba u vrstvení výbavy, ale stává se to velmi málo a není to nic, co by kazilo zážitek ze hry.
Na PS5 Pro také došlo občas k pádu hry, což se mi stalo po nějakých 40 hodinách hraní poprvé, pak tohle nastalo ještě třikrát v kratším sledu a pak zase několik desítek hodin bez problému, ale hru jsem hrál dlouho před vydáním a věřím, že tento problém bude opraven, ale i když se jedná o nepříjemnou věc, hlavně pokud nedojde k delšímu uložení.
Verdikt
Kingdom Come: Deliverance II je neskutečnou hrou a každý drobný zápor je vyvážen desítkou kladů. Hře nemohu nic závažné vytknout a jedná se o neskutečný zážitek od začátku do samotného konce. Ještě dlouho si budu pamatovat některé vtipy, hlášky a celé události. Doposud jsem stále bral jako nejlepší českou hru první Mafii, ale to se vydáním KCD II změnilo. Kdyby hra vyšla v loňském roce tak věřím, že by debaty o nejlepší hře roku nedávali smysl. V letošním roce to bude o poznání těžší vzhledem k tomu, jaké hry mají letos vyjít, ale i tak věřím, že Kingdom Come: Deliverance II bud žhavým kandidátem, kterého může překonat snad už je GTA VI.
Komentujte