Recenze Painkiller – návrat legendární značky s novou identitou
Foto: Gamebro.cz
Když se řekne Painkiller, většině hráčů se okamžitě vybaví temná akční jízda z roku 2004, která svého času dokázala spojit brutální akci, démonickou estetiku a nezapomenutelnou atmosféru v jeden dokonale ostrý celek. Nový Painkiller, který dorazil po dlouhých letech čekání, má před sebou obrovskou výzvu. Na jedné straně stojí odkaz slavné značky, na druhé snaha vytvořit moderní akční hru, která v kooperaci nabídne něco nového.
Výsledek je rozpolcený, ale rozhodně stojí za pozornost. Na jednu stranu jde o zábavnou a dynamickou střílečku, která dokáže pobavit v krátkých dávkách. Na stranu druhou stojí velmi krátká kampaň a omezený obsah, který po několika herních seancích vyčerpá většinu své přitažlivosti.
Příběh jen jako tenký rámeček kolem akce
Nový Painkiller začíná slibně. Už úvodní mise vás vrhne do světa plného temných kobek, průmyslových komplexů a pekelných scenérií. Hrdinové, které si můžete vybrat, mají vlastní krátké pozadí a působí alespoň na první pohled zajímavě. Příběh hry se točí kolem konfliktu anděla Metatrona s démonickými silami Azazela.
Přestože tato zápletka působí jako solidní základ pro epické dobrodružství, hra s ní následně skoro nepracuje. Je jen nastíněná a pak odsunuta stranou. Vývojáři jako by se rozhodli, že hráči stejně přišli hlavně střílet démony a vše ostatní je pouze dekorace. A vlastně se tomu ani nelze divit, protože to, co skutečně táhne hru dopředu, je akční složka.
Zábavná, rychlá a dravá akce jako hlavní deviza
Právě akce je největším důvodem, proč nový Painkiller stojí za pozornost. Gunplay je rychlý, agresivní a velmi uspokojující. Nepřátelé se valí ze všech stran, krev létá do dálky a pohyb po arénách je hladký a dynamický. Běh, úskoky, skoky i krátká přitažení pomocí speciálního vybavení tvoří svižnou akční choreografii. Pokud si potrpíte na rychlou střílečku, která vyžaduje neustálou pozornost a rychlé reflexy, najdete tu přesně to, co chcete.
Arzenál, který si zaslouží vlastní fan klub
Velkou pochvalu si zaslouží i arzenál. Celkem šest zbraní působí osobitě a každá z nich má silný charakter. Stakegun, který střílí dřevěné kolíky a odkazuje na původní hru, opět září svou drtivou silou. Brokovnice se zmrazovacími náboji, revolver, rychlopalná puška, raketomet a elektrický nástroj dokážou vykouzlit mnoho variací a každá zbraň má i alternativní režim střelby. Střílení je díky tomu nesmírně zábavné a s postupnými vylepšeními zbraní je používání arzenálu stále zajímavější.
Potěší také tarotové karty, které poskytují různé bonusy a přidávají hře jednoduchou RPG vrstvu. Nevynikají hloubkou, ale jejich vliv na hratelnost je příjemný a viditelný.
Kampaň se zajímavou strukturou, ale příliš krátkou životností
Bohužel vedle silných stránek stojí i několik slabin, které brání tomu, aby se z Painkilleru stala výrazná hra. Hlavní kampaň má pouze devět misí rozdělených do tří přírodních oblastí. Mise jsou hratelné v libovolném pořadí a připomínají raidová dobrodružství. Od jednoho úkolu jdete k dalšímu a většinou jde o likvidaci několika vln nepřátel nebo o splnění jednoduché aktivity.
Tyto úkoly se ale velmi rychle začnou opakovat a hra upadne do stereotypu dříve, než by bylo vhodné. I když se prostředí mění, náplň zůstává stále stejná.
To vše je problém především proto, že Painkiller klade velký důraz na kooperaci. Online hraní s podporou cross play funguje dobře a potěší i přítomnost dvou botů, kteří překvapivě dobře zastoupí živé hráče. Střílí přesně, pomáhají s oživováním a jejich spolupráce působí překvapivě sebejistě.
Jenže hra neobsahuje úkoly, které by skutečně vyžadovaly týmové postupy. Většinu misí lze vyřešit bez větších potíží v jednom a kooperace působí spíše jako přídavek než jako základní herní pilíř.
Rogue Angel je příjemný doplněk, ale nevydrží dlouho
Po dokončení kampaně se můžete pustit do režimu Rogue Angel, který náhodně generuje místnosti a úkoly. Zní to lákavě, ale po několika hodinách narazíte na stejný problém jako u kampaně. Náplň se začne opakovat a hra nenabízí žádné výrazné novinky, které by vás udržely dlouhodobě.
Vizuální stránka patří mezi silné prvky
Painkiller alespoň boduje po technické stránce. Hra vypadá opravdu dobře a využívá možnosti Unreal Enginu solidně. Nasvícení působí realisticky, prostředí je detailní a modely nepřátel jsou kvalitně zpracované. Výkon je převážně stabilní a jen občas se objeví krátké zpomalení. Zvuková stránka je dobrá, i když hudební doprovod kvalitou nedosahuje původního dílu.
Verdikt: Krátká, ale zábavná kooperativní jízda
Nový Painkiller není špatná hra. Je to zábavná kooperativní střílečka se skvělými zbraněmi, příjemným gunplay a povedeným vizuálem. V krátkých dávkách dokáže nabídnout intenzivní akční odreagování a už během prvních minut vtáhne svou dynamikou.
Jenže kampaň skončí dříve, než se nadějete, a po několika seancích v druhém režimu vyprchá motivace pokračovat. Pokud vývojáři přidají další obsah, může se situace změnit. V současné podobě jde spíše o krátkodobý zážitek.
Pokud chcete rychlou kooperativní akci se zajímavým arzenálem, Painkiller vás potěší. Pokud hledáte dlouhodobější zážitek, bude lepší poohlédnout se po jiném titulu.
Painkiller
Klady
- Výborný gunplay a zábavné používání zbraní
- Povedený vizuál a technické zpracování
- Kooperace je dynamická a boti fungují překvapivě dobře
Zápory
- Velmi krátká kampaň a rychle se opakující náplň
- Absence hlubší kooperativní spolupráce mezi hráči
- Nedostatek obsahu, který by udržel hráče dlouhodobě
Komentujte