Recenze Project Motor Racing – velká očekávání a ještě větší jméno
Foto: GIANTS Software
Project Motor Racing patřil mezi nejočekávanější závodní tituly posledních měsíců a není se čemu divit. Za projektem stojí tým Straight4 Studios vedený Ianem Bellem, tedy člověkem, který se výrazně podepsal pod úspěchy sérií Need for Speed Shift a Project CARS. Už od prvního oznámení bylo zřejmé, že cílem je návrat ke kořenům po kontroverzním třetím dílu Project CARS a snaha znovu oslovit fanoušky poctivých závodních simulátorů. Ambice byly vysoké a marketing sliboval realistickou fyziku, hluboké nastavení vozů a důraz na kompetitivní multiplayer. Otázkou tedy zůstávalo, zda se podaří tyto sliby skutečně naplnit.
Jízdní model jako základ všeho
Každý závodní simulátor stojí a padá s fyzikou a jízdním modelem a Project Motor Racing v tomto směru rozhodně není černobílý. Ve slabších třídách působí chování vozů velmi přesvědčivě. Přilnavost pneumatik, práce s váhou vozu i reakce na plyn dávají smysl a jízda je zábavná i poučná. Jakmile se však hráč přesune do výkonnějších kategorií, začnou se objevovat problémy. Auta jsou často přehnaně citlivá, někdy až nepředvídatelná, což vede k frustraci hlavně v delších závodech. Pocit, že jste udělali stejnou chybu dvakrát stejně, ale výsledek je pokaždé jiný, není u simulátoru ideální.

Podobně rozpačité dojmy zanechává i ozvučení vozidel. Motory zní technicky správně, ale postrádají charakter a emoce. Ve srovnání s konkurencí působí zvuková stránka spíše průměrně a někdy až sterilně.
Hloubka nastavení potěší experty
Jednou z nejsilnějších stránek hry je bezesporu rozsáhlé nastavení vozidel. Hráči si mohou detailně upravovat pneumatiky, podvozek, zavěšení, převody i strategii pit stopů. Každá změna má znatelný dopad na chování auta na trati, což ocení především zkušenější simracery. Problémem ovšem je, že hra hráče nijak nevede. Chybí tutoriály i doporučení nastavení podle tratě nebo počasí. Pro nováčky může být vstup do světa Project Motor Racing až zbytečně tvrdý a nepřístupný.
Volant ano, gamepad jen s kompromisy
Project Motor Racing jasně ukazuje, že byl navržen především pro hraní s volantem. Při použití klasického gamepadu je ovládání velmi náročné, obzvlášť bez zapnutých asistentů. I s nimi je ale cítit, že hráč nemá nad vozem plnou kontrolu. Zatáčky ve vyšších rychlostech se stávají loterií a boj o čisté kolo je spíše otázkou trpělivosti než dovedností.

S volantem se zážitek výrazně mění. Odezva je přesnější, chování vozů čitelnější a časy na kolo jdou rychle dolů. Přesto ani volant zcela nezakryje zmíněné nedostatky fyziky u silnějších tříd. Gamepad tedy poslouží spíše na občasné vyzkoušení obsahu, ale na seriózní hraní a multiplayer se příliš nehodí.
Kariéra bez potřebné hloubky
Singleplayerový obsah tvoří především režim Kariéry a rychlé závody. Kariéra nabízí poměrně zajímavý start, kdy si hráč volí obtížnost, rozpočet, původ týmu i typ sponzoringu. Tyto volby mají skutečný dopad na další průběh hry a dávají pocit určité svobody. Jakmile se však hráč dostane do samotného závodění, ukáže se, že Kariéra je spíše jen sledem šampionátů bez hlubšího kontextu.

Chybí zde výraznější práce s týmem, vývoj vozu nebo dlouhodobé cíle, které by hráče motivovaly zůstávat u jednoho šampionátu delší dobu. Postupem času se z Kariéry stává rutinní vydělávání peněz na další auta a závody, což vede k rychlému vyčerpání jejího potenciálu.
Umělá inteligence a tresty kazí zážitek
Jednou z největších slabin hry je umělá inteligence. Bez ohledu na zvolenou obtížnost se soupeři chovají příliš mechanicky. Jedou svou stopu, málo reagují na situace kolem sebe a často nerespektují přítomnost hráče. Kolize, po nichž je penalizován právě hráč, nejsou výjimkou.

Systém penalizací je navíc velmi přísný a často nespravedlivý. I drobné vyjetí z tratě nebo kontakt zaviněný soupeřem může znamenat časový trest, který zničí jinak povedený závod. Hra vyžaduje dokonalost, ale sama ji bohužel nenabízí.
Multiplayer jako hlavní lákadlo
Největší potenciál má Project Motor Racing v online režimech. Multiplayer je stabilní, nabídka závodů pestrá a hodnocené závody přinášejí skutečnou výzvu. Kvalifikační systém sice není jednoduchý, ale pomáhá udržet úroveň závodění. Právě zde hra ukazuje, proč byla vytvořena a kde může dlouhodobě fungovat.
Technické zpracování s otazníky
Vizuální stránka hry je solidní, ale nijak neoslní. Tratě i vozy vypadají dobře, ale konkurence je v tomto ohledu dál. Největším problémem je optimalizace, která trápí i výkonné konzole. Propady snímkové frekvence, zejména za deště a na náročných okruzích, výrazně kazí zážitek a v extrémních případech hru činí téměř nehratelnou.
Závěrečný verdikt
Project Motor Racing je hra s obrovským potenciálem, která ale zatím nedokáže naplno využít své silné stránky. Nabízí skvělou základnu pro hardcore fanoušky závodních simulátorů, především v multiplayeru, ale selhává v oblasti přístupnosti, umělé inteligence a technického stavu. Pokud vývojáři zapracují na fyzice, optimalizaci a obsahu Kariéry, může se z Project Motor Racing stát velmi silný titul. V současném stavu jde však spíše o slibný základ než o hotový šampionátový zážitek.

Komentujte