Archiv rubriky: Recenze

DiRT Rally 2.0 je výborný závodní simulátor s drobnými problémy – recenze

Série DiRT, která vznikla v roce 2007, aby pomohla lidem z Codemasters oživit skomírající sérii Colin McRae Rally, to nikdy mezi hráči neměla příliš jednoduché. Ačkoli prodejní čísla každého jejího nového pokračování byla nesmírně vysoká, pravověrní fanoušci, kteří od ní očekávali podání co možná nejrealističtějšího zážitku z jízdy, pokud možno podobného tomu, který jim byl schopný zprostředkovat dnes již klasický titul Richard Burns Rally, mohli pouze prskat a všude možně opakovaně prohlašovat, že tenhle arkádový nástupce klasické série rozhodně není tím, co by si přáli.

Anthem je až příliš vykalkulovanou akcí, které schází vlastní identita – recenze

Už od vydání Baldur’s Gate platí hry od Bioware za nejlepší kandidáty žánru RPG, které se vyznačují hluboce zakořeněnými mechanismy, strhujícím příběhem a emocionálními dialogy zajímavých postav. V podobě novinky Anthem vývojářské studio vytvořilo zcela nové univerzum a zároveň se zpronevěřilo svým tradicím.

Apex Legends je opravdu povedenou battle royale hrou – recenze

Jak známo, žánr Battle Royale her nemá co do popularity mezi hráči aktuálně konkurenci. Tituly jako Fortnite nebo Playerunknown’s Battlegrouds hrají každý den miliony lidí a zatím se nezdá, že by tento trend měl opadnout. Nečekalo se však, že se v brzké době podaří nabourat dominanci zmíněné dvojice titulů. Obzvlášť když do poslední chvíle nikdo netušil, že vzniká hra jménem Apex Legends od vývojářského studia Respawn Entertainment, jež spadá pod jednoho z největších herních vydavatelů, společnost Electronic Arts. Když hra ale přímo po svém oznámení vyšla, stala se de facto přes noc hitem. Málokdo už dnes pochybuje o tom, že vyzývá na souboj samotné Fortnite.

Far Cry New Dawn příjemně navazuje na pátý díl – recenze

Přibližně 17 let uběhlo od událostí z Far Cry 5. Oblast Hope County se po odpálené atomové bombě pomalu dává dohromady, obyvatelé se znovu odvažují vyjít ze svých bunkrů na povrch a země neobvykle barevně kvete. Dokonce lidé ani zvířata netrpí žádnými mutacemi, které by se při podobné výchozí situaci daly očekávat. Vlastně by všechno mohlo být skvělé. Jen kdyby tu nebyla škodící skupina takzvaných Highwaymen pod vedením sester dvojčat Mickey a Lou.

Metro Exodus exceluje tam, kde předchozí díly a ztrácí v otevřeném světě – recenze

Metro 2033 se před devíti lety stalo skutečným překvapením. Hra stavěla na stejnojmenném románu a prostřednictvím hlavního hrdiny Arťoma vás vyslala do moskevské podzemky, kam se skryli všichni přeživší atomové války. Ale ani pod zemí nebylo přežití zrovna procházkou růžovým sadem – ostatně v tunelech se to jen hemžilo všemi možnými mutanty. V pokračování Metro: Last Light už jsme se na povrch zemský podívali přeci jen častěji – ale i v něm se děj odehrával ponejvíce v Moskvě. To nejnovější třetí díl, který nese název Metro Exodus, se k těmto konstantám obrací zády.

Resident Evil 2 Remake je první aspirant na hru roku – recenze

Fanoušci kvalitních survival horrorů to v posledních letech měli opravdu těžké. Když pomineme indie scénu a tvorbu studia Frictional Games (Amnesia, SOMA), tak her, spadajících do tohoto žánru, se v posledních letech urodilo méně než šafránu. Alespoň těch, jejichž hraní by nás skutečně dokázalo děsit takovým způsobem, jako se to na počátku tisíciletí podařilo všem těm Silent Hillům či Sufferingům. Nových částí těchto dnes již kultovních sérií se vzhledem k zákulisním čachrům s drtivou pravděpodobností nejspíše jen tak nedočkáme, nezbývá nám tedy než své naděje vkládat do poslední klasické značky, která na strašení hráčů šla vždy o poznání sofistikovanějším způsobem, než například Outlast, kde po prokouknutí vzorce, podle nějž vám do obličeje s železnou pravidelností vyskakují kreatury s pochroumaným obličejem, bylo možné do neprozkoumaných lokací vstupovat zcela bez strachu.

Battlefield 5 v multiplayeru náramně baví, přestože mu schází obsah – recenze

Zatímco Battlefield 1 před dvěma lety vzbudil mezi hráči multiplayerových akcí nadšení, musel Battlefield 5 už dlouho před vlastním vydáním bojovat se špatným image. Když vývojářské studio DICE vypustilo do světa první trailer, asi nečekalo, jakou vlnu negativních ohlasů tím spustí. Podobným situacím se lidově říká „shitstorm“ a vydavatel Electronic Arts s ním své zkušenosti má. Hráčům se kupříkladu nelíbily ženy coby hratelné postavy vysílané na virtuální bojiště. Nelíbily se jim ani scény plné brachiální akce, jež neměly s reálným pojetím druhé světové války nic společného. Výchozí pozice Battlefieldu 5 tedy nebyla zrovna snadná a tvůrci by museli předvést opravdu velmi slušný výkon, aby mohli být na konci s (prodejním) výsledkem spokojení.

Fallout 76 je hrou plnou rozporů – zevrubná recenze po stovkách hodin hraní

Pokud děláte neustále to samé, nikdy z toho nevznikne nic velkolepého. Takto marketingový ředitel Bethesdy, Pete Hines, odůvodňoval rozhodnutí, proč se studio v podobě Falloutu 76 vrhlo na titul tak odlišný od jeho dosavadních děl. Po desetiletích tvorby veleoblíbených singleplayerových RPG značek Fallout a Elder Scrolls se tvůrcům zkrátka zachtělo vrhnout se na něco nového. Za to zasluhují respekt, protože zařazení Fallout 76 do žánru online survivalu vyvolalo u dlouholetých fanoušků série i tvorby Bethesdy obecně značně kritické ohlasy až zděšení.

Hitman 2 stále jede svou linii, a to včetně nedostatků – recenze

Opuštěný dům na pláži, hučení vln a svěží vánek. Na první pohled ideální místo pro uvolněnou dovolenou, jen kdybychom se zrovna coby Agent 47 nepřiblížili písečným dunám v neviděném člunu. Naše mise je jasná: musíme najít takzvaného stínového klienta a dům, který je od nás vzdálen několik set metrů, představuje první cíl.

Battlefield 5 v singleplayeru opět zklamal – recenze

Battlefield 5 sází ve věci singleplayerové kampaně podobně jako jeho předchůdce na takzvané War Stories. Tedy krátké a od sebe oddělené epizody, které vykreslují osudy různých aktérů druhé světové války. Nemá jít o žádné hrdinské příběhy, jako spíše pohledy obyčejných vojáků, kteří působili v soukolí válečné mašinerie. Aby toho náhodou nebylo málo, autoři přislíbili, že budou větší, různorodější a napínavější než v Battlefieldu 1. Jak to tedy dopadlo?

Red Dead Redemption 2 je nejlepší hrou posledních a asi také několika příštích let – recenze

Jeví se to až neuvěřitelně, když člověk konečně v rukou třímá disk, na kterém jsou stylovým písmem vyvedena tři kouzelná slova s jednou číslovkou, která nechává vzpomenout na úžasné zážitky s předchozím dílem. Navíc vědomí, že tentokrát to bude pravděpodobně ještě mnohem lepší, dokáže ruce rozklepat tak, že začne být problémem vložit posvátný disk do příslušného místa herní konzole. Red Dead Redemption 2 je zde, přátelé! A očekávání jsou vyšponovaná na maximum takovým způsobem, že jsem si v roli recenzenta málokdy připadal tak zbytečně. O této hře jakoby bylo už předem rozhodnuto. Bude to zkrátka hit. Zkrátka i proto, že od Rockstar Games na nic menšího nejsme zvyklí.

Call of Duty: Black Ops 4 je nejlepším dílem série za poslední roky – recenze

Každoročně vydávané Call of Duty bylo pro řadu hráčů důkazem toho, že svět je ještě v pořádku. Pomiňme teď tradiční škarohlídy přísahající na nostalgické zážitky a řekněme si, že Call of Duty se vždy skládalo z intenzivní singleplayerové kampaně na pár hodin, o které se vždy hodně a často i kriticky mluvilo, a pak multiplayerové komponenty, jež si další rok – do vydání nového dílu – žila vlastním životem a představovala jeden z nejoblíbenějších online zážitků.

TOPlist