Recenze RIDE 5 – motocyklový simulátor ještě v lepší formě
Foto: Milestone
Nákupem pořádné mašiny všechno teprve začíná, v garáži je potřeba trošku poštelovat nastavení, upravit kombinézu včetně helmy, bot a rukavic. Následně se zaregistrovat do turnaje, převést motorku na závodiště a k tomu si přibalit pěknou řádku pneumatik. Pak už jen stačí vyjet na trať a vybojovat si svoji slávu na podiu.
Grand Turismo je momentálně asi nejlepší simulací závodní hrou pro automobily, která je perfektně vyvážená jak pro casual hráče, tak pro milovníky simulátorů. Něco podobného se podařilo vývojářům z týmu Milestone u motocyklových závodů se sérií RIDE. Po skvělém čtvrtém díle jsme si nemohli nechat ujít díl pátý a přinášíme vám naší recenzi.
Opět spanilá jízda
Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše a RIDE 5 je opět skvělou motocyklovou hrou, ale otázka je spíše, pokud vlastníte nějaký z předchozích dílů, hlavně ten čtvrtý, zda se vyplatí investovat do dalšího dílu
Ještě hra čistě nepřesedlala jen na aktuální generaci konzolí a vydání dalšího ročníku se dočkali i hráči na staré generaci konzolí, což v nějakém výhledu výrazného vylepšení kvality moc nepřidá. Nebudeme si nic nalhávat, ale stará generace stále trošku stahuje tu aktuální. Nicméně stále velká část hráčů využívá svoje staré konzole, takže pro ně je to skvělá zpráva, že si stále mohou užívat i většinu nových her.
Připravte pneumatiky a nakopněte motory
Při spuštění hry na hráče dýchne moderní pojetí menu, které působí moderním a přehledným dojmem. V tomto směru působí hra na první dojem velmi pěkně. Celkově po grafické stránce žádný z dílů série nikterak nezaostával, a i pátý díl je graficky skvostný.
O detailně zpracovaných motocyklech netřeba dlouho polemizovat a v tomto směru vývojáři opět udělali kus dobré práce. Veškerá nabídka strojů, která je velmi pestrá působí naprosto fantasticky, a i ten největší hnidopich si bude chrochtat blahem z každého detailu.
Nejvíce si motocykl prohlédneme při nákupu, nebo získání za vyhraný turnaj či závod, kdy se nám vozidlo představuje. Ale i při závodech si lze povšimnout, jak je každý detail skvěle zpracovaný, ještě když začnou na motocykl dopadat sluneční paprsky, nebo kapky deště.
Celkovým vylepšením prošlo dynamické počasí, které ve čtvrtém díle bylo hlavně u vytrvalostních závodů, nyní se mění i během klasického kratšího závodu. Takže v průběhu klání slunce zapadne za obzory a kolem trati se rozsvítí lampy. Z ničeho nic začne pršet, a to nemá jen vliv na grafickou stránku hry.
Cesta šampiona
Hlavním tahákem hry, co se týče módů je opět kariérní režim, kdy začínáme od těch nejpomalejších strojů a vcelku rychle se vyšplháme nahoru. Nejdříve si hráč vybere jednu z prvních motorek, následně na jakém kontinentu se přihlásí do soutěže a v ní postupuje.
Málem jsem zapomněl na tvorbu postavy, kde si některé aspekty postavy opravdu lze nastavit dle libosti a takový výběr nenabízí ani kdejaké hutné RPGčko. I když hra nemá žádný příběh, tak i přesto se vývojáři snaží hráče více vtáhnout třeba různými animacemi a filmečky. Před každým závodem se nám v sérii rozpohybovaných obrázků představí daná země a její dominanty.
Nebo při výběru závodu začne animace, kde máme naloženou motorku na podvalník a chystáme se vyjet na závody. Při závodech jeden proti jednomu si zase poslechneme menší příběh daného jezdce, a to všechno nepůsobí vůbec špatně i když po čase většinu animací stejně budete přeskakovat.
Dokonce tu máme jakýsi režim rivality, kdy se ve světovém žebříčku předháníme se svým rivalem, a proto je každý bod důležitý. Kromě jednotlivých turnajů a závodů se po jejich dokončení zpřístupní další výzvy a závody s vyšší obtížností a za jejich pokoření se hráči mohou dostat k unikátním strojům. Celkem je ve hře kolem 220 strojů a čtyřicítka okruhů, což je velmi slušné číslo.
Příležitostné a občasné hráče rozhodně potěší, že cena nových strojů šla výrazně dolu, a tak si vyjezdit novou motorku netrvá věčnost a v celku rychle si zaplníte garáž. Hra i základní stroje dost rozdává, a i za malé turnaje z počátku hry byl odměnou další a lepší stroj.
Jízdní zážitek
To, co dělá hlavně RIDE Ridem je jízdní režim, který už byl skvělý od prvního dílu, ale každým dalším laťku posouvá výše a výše. I když jsem spíše fanouškem čtyř kol a všech automobilových závodů a závodních her, tak zrovna RIDE mi přijde skvěle vyvážený. Není tak obtížný, ale ani není úplně snadný a opět jsem padal velmi často, ale nebylo to na úkor zábavnosti. Frustrace z častých pádů naštěstí také nepřišla.
Celkový prožitek z jízdy je naprosto famózní hlavně z pohledu řidiče, ale v tomto pohledu se daleko hůře motorka ovládá, jelikož není tolik cítit náklon a hůře se předvídá, takže po většinu času jsem musel hrát z pohledu za motorkou a jezdcem.
Jediná kaňka na tom všem je umělá inteligence. Ta se vůbec nesnaží vyhnout se nějaké kolizi a klidně to do vás pošle a oba pak letíte k zemi, nebo se nepokusí ani malinko změnit směr kdy na ní zatlačíte. A celkově mi přišla taková nevyvážená někdy jsem závod vyhrál jako by se nechumelilo a někdy mi dal pěkně zabrat až bylo nemožné ho vyhrát na prvním místě.
Ještě bych vytknul malinko striktnost designu tratí. Do teď si pamatuji některé okruhy v prvním RIDE, třeba Japonskou vesničku, která nevycházela z reálného okruhu, ale byla radost zde závodit. Nyní se RIDE zaměřuje čistě na licencované a skutečné okruhy a nějaké fiktivní místa, kde by byla ještě zajímavější scenérie se zde nenajde.
Pochválit ještě musím zpracování funkcí ovladače Dualsense, kde je cítit, že v tomto směru si vývojáři hodně vyhráli. I předchozí díl a další hry od Milestone měli skvěle zpracované nejrůznější odezvy a vibrace, ale takto by to mělo být u každé závodní hry. Zvukové efekty vycházející z ovladače nejsou tak přehnané jako třeba v TT Isle Of Man: Ride on the Edge 3, přesto jsou hojně využívané. To nejlepší je haptická odezva, kterou nelze nevnímat a umocňuje celý prožitek z jízdy. Adaptivní triggery pak příjemně kopou do prstů.
Verdikt
RIDE 5 je opět ve všech aspektech skvělou hrou, nejvíce dojem kazí umělá inteligence a pro milovníky závodění mimo okruhy se toho moc nenajde. Jinak jízdní režim je opět parádní, stejně tak obsahová stránka toho nabízí opravdu dost. Ve všech směrech hra dostála nějakého vylepšení, ale bohužel ne zas tak výrazného, jak jsem doufal. Rozdíl mezi 4 a 5 dílem není tak veliký asi je to dáno tím, že Milestone nyní vydává jednu hru za druhou a mezitím si hýčká miminka s jménem RIDE, ale přes veškerou lásku mu nemohou dostát ten důležitý čas.
RIDE 5
Klady
- Parádní jízdní model
- Spousta obsahu, tratí a strojů
- Dynamické počasí a audiovizuální zpracování
- Funkce ovladače Dualsense
Zápory
- Umělá Inteligence
- Někdy by se hráč rád projel i mimo klasické okruhy
- Menší počet vylepšení oproti předchozímu dílu
Komentujte