Destiny 2 – ve všech směrech lepší než první díl – kompletní recenze

Destiny se povedlo rozdělit herní obec. V případě prvního dílu bez problému najdete bezpočet hráčů, kteří v něm strávili stovky hodin. Každý strike, každá raid, každý byť jen myslitelný multiplayerový obsah byl hrán až do zemdlení. Tito hráči si Destiny jistě spojují s tak krásnými zážitky, jako málokterou jinou hru.

Na druhé stran jsou ale hráči, kteří se na Destiny bezmezně těšili a dnes na ni dští jen síru. V jejich případě se skutečně obří hype proměnil v hořkou realitu. Zatímco od studia Bungie čekali nové, ještě lepší Halo, dostali grindovací střílečku, které scházel dobrý příběh, různorodost, rozsah a inscenace.

Velká zlepšení

Bungie se pomocí různého stahovatelného obsahu, který byl částečně skutečně velmi dobrý, pochopitelně snažilo situaci zachránit, ale sami dobře víte, jak je to s prvním dojmem. Jakmile si ho vytvoříte, už se jen těžko odbourává. A tak nezbylo než uvolnit scénu pro opravdové pokračování. Destiny 2. To nestojí před jednoduchým úkolem. Jako správná velká hra cílí úplně na všechny a chce uspokojit zkušené i nezkušené hráče, milovníky i hatery prvního dílu, PC a konzolové hráče, PvP i PvE nadšence, příběhové entuziasty i MMO fanatiky.

Docela velké sousto, že? A přesto můžu říct, že si Destiny 2 ve všech těchto ohledech vede lépe než první díl při vydání. Zda to ale bude stačit na velké usmíření s částí hráčské obce, to už je samozřejmě jiný příběh.

Jedno si řekněme předem. Kdo se v prvním Destiny brotil v potu, krvi a slzách, aby zachránil lidstvo před zánikem, může být v klidu – stejně to nic nepřineslo. Destiny 2 začíná zkázou všeho, co jsme v jedničce bránili. Společenstvo Ochránců ztrácí své speciální schopnosti a rozutíká se do celé galaxie. Příběhovou linku jsme si popsali ve vlastní recenzi.

Hráči, kteří v prvním díle strávili třeba 400 hodin, ztratí v první misi kampaně svou domovinu. Budete spěchat skrz dobře známá místa, kde jste si povídali, tancovali a plnili úkoly a musíte sledovat, jak se vše rozpadne v trosky. Začínáte tedy od nuly, ale vše se rychle rozjede a vy se ve svižném tempu seznámíte s novými planetami ve hře.

Po grafické stránce sice Destiny 2 nehraje tu nejvyšší ligu, kam pasujeme například Horizon: Zero Dawn, ale lehce stylizovaný, komiksový look vypadá lépe než v prvním díle a boduje zejména zaoblenějšími hranami. Co je ale ještě důležitější, to je skutečnost, že hra běží naprosto perfektně, bez jakéhokoliv zaškobrtnutí snímkové frekvence. A pokud jde o soundtrack, budete mít také radost – takto se Bungie geniální hudbě z Halo ještě nepřiblížilo.

Hráči Destiny budou v pokračování instinktivně vědět co a jak. Na začátku si vytvoříte postavu, zvolíte jednu ze tří tříd a pustíte se do plnění hlavních a vedlejších misí, abyste zvýšili svou úroveň, našli nové předměty a absolvovali questy. V jádru zůstává Destiny 2 pochopitelně střílečkou, byť se spoustou RPG elementů. Ať už si vyberete kteroukoliv třídu, střílení se nevyhnete.

A že Bungie dokáže z akce zprostředkovat vynikající zážitek, to víme od prvního Halo. Destiny 2 je ale ještě o fous lepší než všechna předchozí díla tohoto studia. Všechny druhy zbraní (brokovnice, sniperky, automatické pušky atd.) jsou pocitově skvělé. Zpětný ráz je vynikající, zvuky perfektní a celý rytmus skládající se ze střílení, běhání, krytí a skákání se ukazuje jako obrovsky silná stránka hry. Ještě snad nikdy nebyla střílečka na konzolích z hlediska ryzí hratelnosti tak zábavná.

Různé třídy a podtřídy zážitek ještě opepřují. kdo si zvolí například Titána, může kolem sebe a parťáků vytvořit například energetickou stěnu, která poskytuje krytí před nepřátelskou palbou. Kromě toho se můžete specializovat směrem jedné ze tří podtříd, které se liší svým superútokem. Sentinel vrhá štít jako Kapitán Amerika, Sunbreaker zase kladivo ve stylu Thora a Striker bouchne do země, čímž spustí masivní tlakovou vlnu. Oproti prvního Destiny jsou schopnosti obecně zábavnější, přesto bych si jich představoval více, což se týká i rozdílů mezi třídami.

Obsahově podobné

Takřka všechny protivníky budete znát z jedničky. Kabala dostala nového plamenometčíka a bojovníka na blízko, ale to je – až na několik bossů – v podstatě všechno. Není to optimální stav a samotnému Bungie třeba v Halu boj proti stejné rase nezabránilo v představení nových nepřátel. V Destiny 2 však citelně chybí. Pokud jste předchozí díl nehráli, budete z různorodosti protivníků, kteří vyžadují různé taktiky, nadšeni. Sama o sobě hra v tomto směru v konkurenci dalších stříleček exceluje, ale pro hráče jedničky to není optimální stav. Je to zároveň argument pro všechny, kdo tvrdí, že se Destiny 2 od svého předchůdce příliš neliší.

Vedle kampaně byly prakticky všechny aspekty otevřeného světa přepracovány. V podobě takzvaných dobrodružství budete na planetách neustále narážet na speciálně inscenované úkoly, které rovněž vyprávějí příběhy. Jednou je třeba pro někoho vyřadit zásobovací skupinu, zajistit krytí nebo zneškodnit obřího bosse. I tyto úkoly svou kvalitou přesahují hlavní úkoly prvního Destiny. Samotnou kampaň dohrajete za osm hodin, ale vedlejší úkoly jsou v podstatě také povinností, která navíc příběhový obsah zdvojnásobí. Nehledě na to, že některé vrcholy hry se skrývají právě v něm.

Kdo se chce po jednotlivých světech jen tak potloukat bez jakýchkoliv závazků, pochopitelně může. V takovém případě se nejspíš zapojí do náhodně generovaných úkolů jako jsou patroly, veřejných událostí, případně bude prozkoumávat dungeony.

Destiny 2 samozřejmě můžete hrát také v kooperaci. Zatímco v kampani to není ani tak nutné jako zábavné, v následujících Strike misích už budete chtít využít maximální kapacity tří hráčů, protože obtížnost zde významně stoupá. Před vydáním prvního raidu (ještě v září) tvoří pět striků endgame obsah hry a na první zahrání jsou extrémně zábavné. Je otázkou, zda tomu tak bude dlouhodobě.

Zahrát si můžete i proti dalším hráčům v rámci PvP, které je pocitově velmi podobné jako v jedničce a pro zájemce tvoří zajímavou alternativu ke Call of Duty a spol. Není však jádrem této hry – většina hráčů bude chtít lovit neustále lepší výzbroj a pokořovat vyšší obtížnosti.

Prostřednictvím maximální 20. úrovně se Destiny 2 snaží dát nohu z plynu nutnému grindování zkušeností a zbraní. Hrou můžete projít coby lineární akcí a teprve pak si dělat starosti, co vlastně uděláte se svou postavou. Hra tak svým způsobem uspokojí i hráče, kteří v ní nechtějí trávit desítky a stovky hodin. Na druhé straně si ji opět oblíbí ti, kdo se chtějí honit za vzácnými kousky, které pak v některých případech lze u NPC vyměnit za tučnou odměnu.

Verdikt

Destiny 2 (koupit hru) hraje se stejnými kartami jako první díl, ale dokáže z nich vykouzlit zajímavější hru. Tak trochu působí jako jednička se všemi přídavky, což z ní dělalo o poznání zajímavější zážitek. Ten nyní máte už při vydání. Zatím to vypadá, že se Destiny 2 daří hráče připoutat a nepustit. Jak dlouho to ale potrvá, to je těžké předvídat. Předpokládám ale opět příkladnou podporu ze strany tvůrců.

Destiny 2

0

Klady

  • skvělá a zábavná akce
  • zábavné vedlejší mise
  • motivace k opakovanému hraní

Zápory

  • obsahově podobné jedničce

Související články

Redaktor zpravodajství serveru Gamebro.cz. Milovník příběhových her, ať už těch akčních nebo RPG.

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozornit na
TOPlist