Recenze FIFA 23 – poslední ročník, tak jak ho známe ve slušné formě

O tom, že FIFA 23 je posledním klasickým ročníkem víme již delší dobu. Electronic Arts se rozhodlo neprodloužit licenci na jméno FIFA, jelikož částka za tyto práva byla opravdu enormní. Další fotbalová hra od tvůrců z EA ponese název EA Sports FC. Proto byla ve vzduchu otázka, zda bude poslední ročník s názvem FIFA odfláknutý, nebo naopak se budou vývojáři snažit vytáhnout, aby nalákali pak na hru s novým názvem. Pravda je někde uprostřed. Nový ročník nabízí mnoho lepšího, ale zase něco už po letech nevylepšení pokulhává.

Spousta hráčů se hlavně bojí, aby nová série nepřišla o licence, ale pro EA stejně neznamenalo, že když může využívat oficiální názve FIFA, že má automaticky právo na všechny licence lig, hráčů a týmů. Konkurenční fotbalová série třeba v minulosti získala exkluzivní práva na Juventus Turín, který několik let ve hře chyběl.

A to je jen příklad. Možná díky tomu, že EA uvolní miliardy a nepřijde o prodeje, tak by mohla tyto prostředky vložit do vývoje, a tak přinést ještě lepší zážitek a opravdový posun. Ale to bude otázka dalšího roku, nyní se podíváme, jak dopadl ročník FIFA 23.

Realistický fotbalový zážitek

Jako první si hned každý hráč všimne zlepšeného vizuálu, tedy bavíme se čistě o verzích pro aktuální generaci konzolí. Vývojáři zde zapracovali na každém detailu ať je řeč o samotných hráčích, divácích, trávníku, nebo takových detailech jako jsou střídačky, sítě či praporky. Vše opravdu působí jako next-gen.

S tím se pojí i nová verze systému HyperMotion 2 a mnoho nových animací. Ten funguje trošku jako umělá inteligence, která propočítává každý drobný dotek hráče, balónu a trávníku. Díky tomu je celý fotbalový zážitek více přiblížený realitě. Hra reaguje úplně na všechno, na každý sebemenší kontakt. Hráči i lépe reagují na různé odskoky a dělají i více chyb, jako ve skutečném fotbalu.

Kolikrát si pamatuji, že jsem narazil na soupeře, který mě absolutně ukličkoval triky, to teď již není tak snadné, jelikož i obránci reagují daleko lépe a neznamená to, že hráč vyšších kvalit dokáže absolutně ignorovat fyzický kontakt slabšího hráče. Třeba i takové skluzy působí lépe. Skluzy nově na hřišti zanechávají své zářezy do trávníku a ty dokonce jen tak nezmizí. Minimálně do konce zápasu jsou viditelné, což jsou detaily, které utvářejí autentický zážitek.

Lepší jsou i zákroky brankářů, kteří dokáží občas pustit i snazší balón, ale dokáží i vyšvihnout neskutečné zákroky a podržet celý tým. Celkově se hra i dost zpomalila a tím dodává lepší pocit. Možná nyní vývojáři dokázali najít dokonalou úroveň, tak aby hra byla stále svižná a zábavná, ale přitom působila jako opravdový fotbal.

Základ je skvělý, teď ještě větší pozlátko

Do hry přibylo i velké množství animací, a to nejen těch při hraní, jako jsou atypické pohyby některých hráčů, jejich oslavy gólů, skluzy a podobně. Řeč je i o záběrech třeba když si brankář bere míč a připravuje si ho na odkop, tak ten pohled na část stadionu působí fantasticky, jako by hráč opravdu stál sám na hřišti.

Další animace se týkají třeba při nástupu na hřiště, nebo nějaké oslavy, ale také třeba když v režimu kariéry kupujete či prodáváte hráče. Při prodeji opouští sídlo klubu v doprovodu trenéra a asistenta, když zase přichází nový hráč tak je tam vítán a má i prostřih záběrů z fyzických testů.

Pochválit musím i změnu kopání standardních situací. Ty nově nabízejí hráči více možností. Kromě určení směru a intenzity si je také možné nastavit, jak míč trefíme a tím mu dodáme případnou rotaci či výšku. Dříve třeba u rohů, jsem to vždy nějak rychle kopnul, nyní více přemýšlím a takové balóny na přední tyč jsou více nebezpečné.

Progresem prošlo i využití ovladače Dualsense na PS5. Nově se z něho ozývají zvuky píšťalky, hučení při oslavě gólu a další drobné zvuky, které příjemně zpestřují hraní. Jen ta haptická odezva dosti zeslábla a není již tak intenzivní, což je možná na druhou stranu dobře, ale když vás někdo sundá, tak by mohla být ta rána do ovladače silnější.

Co se týče nových licencí, tak se můžeme těšit na Mistroství světa v Kataru, nebo nově dvou ženských lig, kromě několika národních týmů. Bohužel ve hře nenajdeme Japonskou a Mexickou ligu, které byly v minulém ročníku. Pokud byste hledali Českou ligu, tak stále marně.

Celkově, co se týče herních režimů, moc novinek nenajdeme. Kromě režimu Ultimate Team, který EA nese další peníze. Třeba takový režim kariéry až na pár nových animací nic nového nepřináší a za ty léta již dost stagnuje. Což je rozhodně škoda, jelikož si stále myslím, že valná část hráčů hraje FIFU pouze v singleplayeru a sestavování týmu pomocí kartiček není pro ně.

Letošní ročník neobsahuje ani žádnou příběhovou část, jako tomu bylo v režimu The Journey, který mě osobně hodně bavil. Tentokrát ani Volta nemá svůj minipříběh a vlastně je schovaná jen v rychlé hře a nabízí toho ještě méně než v předchozím ročníku.

FUT jako prim

Jelikož režim kariéry hru výrazně neposunul, až na to, že můžeme hrát za existujícího trenéra místo vlastně vytvořeného, nebo přeskakovat jen na nejdůležitější momenty v zápasech, tak hlavním tahákem je opět režim Ultimate Team.

Ten prošel výraznou změnou, hlavně co se týče získávání společné chemie neboli souhra v týmu. Dříve fungovala na bázi toho, že se zvyšovala v souvislosti na spojování hráčů ze stejného týmu, ligy, či národu. Čím větší a více spojení tím lépe na týmovou souhru. Nově nezáleží, zda jsou takový hráči vedle sebe, ale zda jsou v týmu.

Což je za mě rozhodně lepší a díky tomu mohu poskládat tým více dle sympatií k jednotlivým hráčům, a tolik se nestarat o to, aby byli hráči ze stejné ligy či národu. Také souhra jen vylepšuje statistiky a nesnižuje kvalitu jednotlivých hráčů, pokud do týmu tolik nezapadají. Na co je kladen ještě větší důraz je umisťování hráčů na jejich posty.

Pokud je hráč na jiném místě, tak to výrazně snižuje jeho kvality. Kromě toho nabízí režim Moments, což jsou krátké výzvy, za které se získává další měna a ta se dále proměňuje na další baličky karet s hráči. Ze začátku se jedná o výzvy určené nováčkům třeba vstřelit gól, k tomu udělat daný počet přihrávek po zemi a udržet čisté konto.

Takto se vrstvý a stávají se těžší a těžší. K tomu se pak přidají i historické momenty, které je potřeba zopakovat ať už zaměřené na slavné hráče, tak i na jednotlivé týmy. Tento režim je rozhodně příjemným zpestřením a je dosti podobným tomu ze samotné hry národních týmů, kde se taktéž plnily historické momenty.

Verdikt

FIFA 23 je co se týče samotné hratelnosti a grafického zpracování o velký skok oproti předchozím dílům, jen to okolo kromě FUT režimu trošku pokulhává a chtělo by to nějaké výraznější změny. Určitě kvitujeme ženské ligy, mistroství světa, předělané standardky a celkovou hratelnost, ale umělá inteligence, klasický režim kariéry by potřebovaly hodně vypilovat a konečně někam posunout. Dokonce bych byl i pro návrat nějakého příběhového režimu, jako ho má hra na motivy NBA. Jinak je FIFA 23 díky předělané hratelnosti velmi dobrým fotbálkem, který na další rok zabaví a uvidíme, zda změnou názvu přijde i razantní změna veškerého pozlátka okolo.

FIFA 23

8

Hodnocení

8.0/10

Klady

• HyperMotion 2
• Spousta nových animací
• Vylepšená hratelnost
• Kopání standardních situací

Zápory

• Karierní režim by zasloužil vylepšení
• Volta téměř vymizela

Matěj Pejsar