God of War je zoufale neoriginální, přesto však nečekaně hustou jízdou – recenze
Pokud je imitace nejvyšší formou uznání, potom musí vývojářské studio Sony Santa Monica milovat hry jako Rise of the Tomb Raider, The Last of Us, Darksiders 2 nebo Diablo 3. Protože God of War coby restart série v roce 2018 je těmito a dalšími tituly masivně inspirován. A to tak, že je v něm marné hledat nějaký původní prvek, který jinde nebyl k vidění. Možná nejpřekvapivější na tom všem je, že to vlastně vůbec nevadí, protože hra je tak mistrovskou kombinací všech možných esencí, až připomíná završení několika minulých let herního vývoje jako takového.
Omluva čtenářům: České zastoupení společnosti Sony nám jako „historicky neověřenému médiu“ odmítlo poskytnout kopii hry na recenzi. Nemohli jsme jí proto vydat podobně jako jiná média s netradičním týdenním předstihem před vydáním hry, který měl zřejmě za cíl podpořit předobjednávky. Svou kopii jsme pořídili na vlastní náklady v den zahájení prodeje a recenzi přinášíme tak rychle, jak jen to bylo možné s ohledem na objektivní zhodnocení jejích kvalit. Tlak na nezávislost médií je u nás bohužel značný, server Gamebro.cz se mu ale ani do budoucna nepodvolí. Věříme, že tento poctivý přístup oceníte a přejeme vám příjemné čtení!
Aby byl restart poněkud zaprášené značky skutečně zevrubný, rozhodli se tvůrci opustit kulisy antického Řecka, které vyměnili za o poznání svěžejší severské pláně, pochopitelně včetně řádně koncentrovaného koktejlu místní mytologie, ve kterém nesmí chybět Thor, Midgard nebo Ragnarok. Příběh God of War začíná nečekaně osobně a komorně, nechává si několik hodin čas na pořádný rozjezd, ale nepochybujte o tom, že to poté pořádně roztočí a vezme vás na skvělou projížďku po mytologickém světě.
Dospěle zinscenovaný příběh
Hlavní hrdina Kratos přitom chtěl pověsit své zbraně na hřebík. V letech následujících po konci God of War 3 si válečník pořídil manželku a dítě. Osud však tragickými událostmi stíhanému hrdinovi klid u rodinného krbu nedopřeje. Nezbývá tak než ještě jednou vyrazit do náročného dobrodružství, tentokrát v doprovodu synka Atreuse, a to přesto, že staré kosti už jsou pořádně ztuhlé.
Ve svém jádru vypráví God of War až nečekaně hluboký příběh o vztahu Kratose s chlapcem. Komplikovaný vztah otce a syna poskytuje dostatek prostoru pro emocionální momenty, drama a pochopitelně také humor. Z Atreuse se naštěstí vyklube zajímavý charakter, který Kratosovy schopnosti příjemně doplňuje a málokdy působí otravným dojmem. Autoři to s obsazením příběhu God of War dalšími postavami nepřeháněli, ale zato každé propůjčili jistou důležitost pro vyprávění, kterou zdůrazňuje vynikající anglický dabing. Spolu se špičkovým soundtrackem od Beara McCrearyho a pohádkovou inscenací bez kamerových střihů a nahrávacích obrazovek to ve svém celku tvoří jedinečnou atmosféru, která momentálně jen složitě hledá konkurenci. Nečekal jsem, že to napíšu, ale: God of War je příběhový klenot nabízející dospělý, na různé odstíny bohatý děj, který překvapuje a ohromuje.
Ve srovnání s předchozími díly, například God of War 3, přichází novinka s výrazně přepracovaným bojovým systémem. Průběh pohybů je o třídu méně hektický, ale o to realističtější. Jako bych tu cítil koření jménem Dark Souls. Strategické blokování novým štítem, úhybný kotoul nebo automatické zaměření nepřítele (lock on) připomínají hardcore RPG od From Software. God of War ale nechce být celkově tak náročným zážitkem, a tak jsou zde k nalezení i spousty nuancí. Kratos například dokáže vrhat svou sekyru, která se mu obratem vrací zpět do ruky. Pokud jí zrovna netřímá, může údery rozdělovat prostými pěstmi. Později se přidá ještě další zbraň. Navíc je tu Atreus, který po stisku tlačítka vyšle na protivníky spršku šípů. Díky vynikajícím animacím a čitelnosti nepřátel dokážete už po krátkém zaučení vytvářet velmi hezké bojové kreace.
Souboje s bossy nenadchnou
Druhý stupeň obtížnosti z celkových čtyř dokáže docela dobře motivovat a představuje slušnou výzvu, byť pochopitelně ne takovou jako již zmíněné Dark Souls. Pokud by vám připadal příliš náročný nebo naopak snadný, můžete se v rámci tří obtížností přepínat v podstatě kdykoliv. Čtvrtý obtížnostní stupeň se odemkne po prvním dohrání a můžete ho zvolit pro novou hru. God of War bohužel neobsahuje klasický New Game Plus. Pakliže si skvěle osvojíte bojový systém a budete mít trochu trpělivosti, můžete se postavit i takovým nepřátelům, kteří mají nominálně vyšší úroveň než Kratos.
Ačkoliv jsou souboje opravdu intenzivní a s gamepadem v ruce z nich budete mít skutečně dobrý pocit, přeci jen mi na nich jedna věc vadila. Souvisí s kamerou, protože ta je umístěna těsně za Kratosovo rameno, což velmi zužuje zorné pole. Proto se často musíte spolehnout na barevné šipky značící nebezpečí mimo výhled, abyste dokázali včas reagovat. Kdo by je však přeci jen nepotřeboval, může si je stejně jako lišty životů nepřátel vypnout.
Ke God of War patří pochopitelně také souboje s bossy. Hra jich nenabízí vůbec málo, některé z nich dokonce potkáte čistě volitelně a pro dohrání ústřední příběhové linky není jejich pokoření nutné. Přestože se těší na první pohled impozantní velikosti a dokáží zaujmout i po vizuální stránce, výsledný dojem z bojů s nimi není takový jako třeba v God of War 3. S tím souvisí i jedno možné zklamání. Pokud berete vážně název hry a máte zkušenosti s předchozími díly, dost možná nebudete spokojeni s tím, jak hra inscenuje bitvy bohů. Kdo by od první minuty očekával akční orgie, nejspíš bude reptat.
Svět God of War se otvírá do šířky
Poněkud překvapivě ubral God of War také na brutalitě, což zřejmě souvisí se snahou udělat z restartu série rodinnější dobrodružství. Červená krev sice u velkých protivníků stále teče a Kratos čas od času předvede skutečně efektní takedown, čímž se postupně dostává do ráže, aby následně vybuchl v obzvlášť frenetickém módu. Fanouškům série ale zřejmě budou scházet oddělené končetiny nebo vyrvané vnitřnosti. Ze standardních nepřátel pak bohužel neteče krev, ale jen různě barevné tekutiny.
V prvních hodinách je God of War ještě čistě lineárním dobrodružstvím, jaké bychom od hry tohoto charakteru očekávali. Později ale možná budete příjemně překvapeni otevřenější strukturou, kterou studio Sony Santa Monica pro titul zvolilo. Jde v podstatě o strukturu HUBu, kdy po svých nebo loďkou vyrážíte do různých míst obklopujících pověstmi opředený Midgard. Kromě jasně označených cest k hlavnímu příběhu nabízí God of War také spoustu výzev a sběratelských předmětů. K oklikám motivují nejrůznější truhly s poklady, z nichž některé sice objevíte, ale odemknete teprve později s příslušnou schopností.
Autorům se rozhodně povedlo poschovávat obzvlášť hodnotné předměty, které v pro sérii typických setech zvýší Kratosovy životní energii nebo sílu. Abyste tyto poklady našli, musíte být hodně pozorní. V některých případech se nějaké ty zapečetěné dveře dají otevřít pouze oklikami a se zapojením šedé kúry mozkové. Větší či menší hádanky vás tu a tam čekají také v rámci hlavní příběhové linky. V drtivé většině případů jsou velmi dobře navržené, skvěle zapadají do herního tempa a prakticky nepředstavují místa, na kterých byste se beznadějně zasekli.
God of War nabízí na žánrové poměry hráčům slušnou porci obsahu. Hlavní příběh zbytečně nepospíchá a zabaví vás na nějakých dvacet hodin. Jak už jsme uvedli výše, ve hře je ale i spousta volitelného obsahu, který je velmi dobře znázorněn na mapě, jež zřetelně indikuje, jak blízko 100% splnění jste. Kdo chce splnit vše do posledního puntíku, může počítat s nějakými 40 hodinami hraní, přičemž jistá repetitivnost se dostaví až v poslední pěti deseti hodinách.
Kratos jako hrdina se vším všudy
Autoři God of War 4 pochopitelně nemohli pominout ani trend posledních let, který jasně říká, že RPG prvky musí být úplně všude. Kratos si tak může pomocí craftingu vytvářet vlastní zbroje. K dispozici jsou tři sloty pro vybavení a navíc jeden na talisman. Příjemné a autentické potom je, že podobným způsobem můžete vybavit Atreuse. Předměty lze pomocí vzácných surovin a stříbra vyrábět vlastní nebo je hledat v herním světě. Jasným odkazem na Diablo jsou potom různé kvality předmětů – ty mohou být třeba vzácné nebo dokonce jedinečné. Vybavení má samozřejmě vliv na šest Kratosových vlastností jako je síla, vitalita, obrana nebo štěstí. S dostatkem surovin můžete zbraně vylepšovat a propůjčit jim ještě lepší vlastnosti – to je možné až pětkrát.
V boji a plněním úkolů získáváte standardně zkušenosti, které lze následně využívat v další novince God of War 4. Tou je hned několik talentových stromů Kratose a Atreuse, jež se liší podle kategorií jako je sekyra, štít, luk a boj pěstmi. Každý strom sestává z přibližně 20 skillů, jež se postupně můžete naučit.
Pokud v něčem God of War skutečně exceluje, pak je to kvalita vizuálního zpracování. Tato hra je bez debat jednou z nejlépe vypadajících pro Playstation 4. Modely postav jsou úžasné a jejich rozpohybování snad ještě lepší. Prostředí severu se povedlo jak stylově, tak množstvím detailů, a to i přesto, že na řadě míst je poměrně rozlehlé a dohled je ještě větší. Bohužel je znát, že God of War naráží na hardwarové limity konzole PS 4. Standardní verze se místy seká. To samé bohužel platí pro hraní v rozlišení 4K, kdy framerate místy klesá docela hluboko pod maximálních 30 fps.
Verdikt
Musím přiznat, že mě God of War 2018 nesmírně pozitivně překvapil. Popravdě jsem nečekal, že by se stagnující až upadající série mohla podobným způsobem zvednout a už vůbec ne, že by někdy nabídla podobně dospělý a herně vyspělý zážitek, jakkoliv designově neoriginální a využívající již dříve použitého a osvědčeného. God of War není v nejmenším novátorskou hrou, která by vás zaujala nápadem. Dohromady však tvoří takový koktejl, že se mu jen obtížně odolává.
God of War – video
God of War
Klady
- Skvělé audiovizuální zpracování
- Záživné od začátku do konce
- Dospělý příběh
Zápory
- Využívá již jednou vymyšleného
- Úzké zorné pole
- Přehnaně utlumená brutalita
Komentujte