Metro Exodus exceluje tam, kde předchozí díly a ztrácí v otevřeném světě – recenze

Metro 2033 se před devíti lety stalo skutečným překvapením. Hra stavěla na stejnojmenném románu a prostřednictvím hlavního hrdiny Arťoma vás vyslala do moskevské podzemky, kam se skryli všichni přeživší atomové války. Ale ani pod zemí nebylo přežití zrovna procházkou růžovým sadem – ostatně v tunelech se to jen hemžilo všemi možnými mutanty. V pokračování Metro: Last Light už jsme se na povrch zemský podívali přeci jen častěji – ale i v něm se děj odehrával ponejvíce v Moskvě. To nejnovější třetí díl, který nese název Metro Exodus, se k těmto konstantám obrací zády.

Arťom, který si je stále ještě jistý, že tam někde venku musí být další přeživší, dostává hned na začátku hru důkazy pro svou nadějeplnou teorii. K jejich odhalení vám pomůže mimo jiné vlak, jenž vás spolu s vašimi přáteli bude po 18 až 25 hodin herní doby převážet po různých místech Sovětského svazu. Podíváte se například k Volze, do Kaspické pouště i do tajgy. Příběh Metro Exodus přitom nemůže aspirovat na cenu za nejoriginálnější počin, ale když nic jiného, je alespoň poctivě a docela poutavě odvyprávěn. To, proč se Arťom a spol. musí zase a znovu přemísťovat, je vždy dobře vysvětleno.

Otevřený svět proti lineárnímu zážitku

Výletem po ruské přírodě sází vývojářské studio 4A Games poprvé také na úseky připomínající otevřený svět, což je pro sérii velká novinka. Například okolí Volhy a Kaspickou poušť můžete objevovat s velkou dávkou svobody – pokud tedy chcete. Jsou to totiž právě otevřené lokality, kde hra odhaluje překvapivé slabiny. Překvapivé proto, že to měla být právě tato místa, co naláká nové hráče. Jenže vedle hlavních a vedlejších misí tu v podstatě nic moc nenajdete. Nejde o to, že by areály v Metro Exodus nebyly poutavé, ale autorům se nepovedlo jejich poznávání odměnit. Když za své toulky ve výsledku dostanete pár kulek navíc, ale v jejich průběhu jste jich vystříleli dvakrát tolik, příště si raději dvakrát rozmyslíte, jestli to stojí vůbec za to.

Oproti tomu se Metro Exodus vždy rozjede naplno, když se vrátí do starých dobrých uzavřených úseků. V jeskyních, ale především podzemních zařízeních přichází opět ke slovu povedený systém plížení a atmosféra se dá doslova krájet. Ve spojení s ostře nastaveným stupněm obtížnosti je napětí zaručené.

Optická nádhera

Další velkou devizou Metro Exodus je vynikající grafické zpracování, které navzdory stopám po nukleární válce nabízí celou řadu motivů, které by se skvěle vyjímaly na poštovních pohledech a ani co do vizuálních efektů se nedrží zkrátka. Když v tajze o brzkém ránu vyjde slunko nad korunami stromů, nemůžete jinak, zkrátka se musíte zastavit a na tu nádheru chvíli pohledět.

Zhodnocení

Jedno chytré pořekadlo tvrdí známou pravdu – ševče, drž se svého kopyta! Přesně to mi přišlo několikrát na mysl při hraní Metro Exodus. Tahle hra totiž dokáže opravdu vyniknout, když se drží toho, co proslavilo první dva díly. Tedy vždy tam, kdy se Arťom plíží zamořenými tunely. Tyhle úseky zvládli autoři opět skvěle.

Nemohu se ubránit ani pocitu, že si Ukrajinci v průběhu vývoje uvědomili, že neudělali chytré rozhodnutí a že jejich síla je někde trochu jinde, než v otevřených prostorách. Také proto ve hře na podobné oblasti narazíte jen dvě a i ty jsou protkány zinscenovanými úseky. Pak ale nezbývá než se ptát: proč vůbec hra otevřený svět slibovala? A proč mi nutí nesmyslné prvky jako vozidla, která nijak nepřispívají hernímu zážitku? Celé to působí jakoby si někdo na seznamu povinnosti fajfkou odškrtl jeden řádek, ale už zapomněl, že svoboda není jen prázdný prostor, ale také aktivita, která jí naplní.

Metro Exodus navzdory této kritice není vůbec špatnou hrou. Například zvýšený důraz na sbírání surovin a crafting zbraní se ukázal býti dobrým rozhodnutím. Jen by mohlo být mnohem lepší, kdyby se autoři soustředili na to, co skvěle ovládají. Takto hře něco do výjimečnosti předchozích dílů chybí. Stále je to ale akce, která by příznivcům příběhových FPS neměla uniknout.

Metro Exodus – trailer

Metro Exodus

7.5

Hodnocení

7.5/10

Klady

• Napínavé segmenty v uzavřených prostorách
• Skvělé grafické provedení
• Solidní herní doba

Zápory

• Prázdné otevřené sektory
• Horší ovládání na konzolích
• Místy haprující umělá inteligence

Radim Krýzl

Redaktor a hlavní recenzent serveru Gamebro.cz. Jinak vášnivý sběratel starých herních konzolí a her.