Far Cry 5 svůj stín bohužel nepřekročil. Navíc nasekal nové chyby – recenze

Společnost Ubisoft loni dokázala vzkřísit upadající sérii Assassin’s Creed vynikajícím pokračováním Origins, které značku posunulo o značný kus kupředu. Podařilo se jim to také proto, že se tvůrci nebáli rozloučit i se zdánlivě nepostradatelnými standardy série. Ačkoliv to takto otevřeně od Ubisoftu nikdy nezaznělo, něco podobného by vydavatelský gigant rád provedl se svou další velkou značkou – Far Cry. Ačkoliv se stále těší slušným prodejním číslům, poslední díly v podobě Far Cry 4 a Far Cry Primal čelily četným výtkám, že kromě prostředí vlastně vůbec nic nemění. Autoři tak při oznámení Far Cry 5 na loňském E3 přislíbili řadu novinek a čerstvých impulsů. Ty skutečně přinášejí, ale od zevrubné občerstvovací kúry Assassin’s Creed je dělí značná vzdálenost. Přes řadu nesporných kvalit nový díl také zcela nepochopitelně kombinuje staré slabiny s několika novými.

Ale popořadě. Po sérii spíše exotických lokací předchůdců je Far Cry 5 situováno do samotného srdce Spojených států amerických, fiktivního městečka Hope County v Montaně. Zde už je všechno nějakou dobu vzhůru nohama, protože se tu vlády ujala zprvu vysmívaná sekta Eden’s Gate razící jednoduché heslo – „kdo není s námi, je proti nám“. Její přívrženci berou toto zadání doslova a vykonávají ho tím nejbrutálnějším možným způsobem. Vraždíce táhnou venkovem a sebemenší odpor dusí v samotném zárodku.

Zpovykaný Otec sekty

V jednoduchém editoru postav si vytvoříte vlastního zástupce šerifa, který dostane na začátek nelehký úkol. Spolu s dalšími policisty se vydá vůdci sekty, Josephu Seedovi přezdívanému „The Father“, předat zatykač. Dopadne to, jak to dopadnout nemá (tedy pokud nepůjdete cestou zkracující herní dobu na 10 minut) a mise jde doslova do kytek. Joseph nejenže unikne spravedlivému trestu, ale sekta vaše parťáky navíc zajme, zatímco vám se s velkými obtížemi podaří uniknout.

Far Cry 5 v tomto ohledu postupuje naprosto v intencích dosavadních pravidel série. Hra nečerpá ani tak z jednoduchého a poněkud prostého příběhu jako spíše ze své atmosféry a šílených postav, hlavně ústředních padouchů. Po ikonickém Vaasovi z Far Cry 3 a Paganu Minovi z Far Cry 4 přichází na scénu opět charismatický Joseph Seed. Je stejně šílený jako jeho předchůdci, ačkoliv by vám některé jeho myšlenky mohly znít na první poslech mírumilovně, ale v zásadě je ještě brutálnější. Far Cry 5 zcela jistě není hrou pro lidi se slabým žaludkem, protože expozice násilí je v některých momentech extrémní. I v jiných ohledech je pětka navzdory humorným sekvencím nejtemnějším dílem série. Vše vyústí ve finále, které je rozhodně provokativní a jiné než byste možná čekali, přesto ne úplně uspokojivé.

Než ale zhlédnete závěrečné titulky, budete muset nejprve náležitě prozkoumat svět Far Cry 5. Oblast Hope County je velká, nikoliv však obrovská, a navíc dobře rozvržená. Zemědělské lokality střídá horský terén a pak zase lesy. Stejně jako v předchozích dílech zde bohužel chybí větší lidská sídla. Výkvětem civilizace jsou vesničky o několika staveních a hrstkou obyvatel. Herní prostředí se dělí do tří oblastí: Whitetail Mountains na severu, Holland Valley na západě a Henbane River na východě. Toto rozdělení úzce souvisí s novou herní strukturou Far Cry 5. Každou ze tří oblastí totiž ovládá jeden Josephův sourozenec. Na severu třímá pomyslné žezlo Jacob známý svými psycho hrami, na západě sektu vede obzvlášť brutální a jednoduché odpovědi milující John a východ ovládá s pomocí vůli lámajících drog duševně pomatená Faith. Strukturu hry tedy už asi tušíte. Po prologu a krátkém tutoriálu si můžete zvolit, do které z oblastí se pustíte jako první, případně lze hrát na přeskáčku. Teprve poté, co se zbavíte bratříčků a sestřičky vám hra odhalí polohu samotného Josepha. K jednotlivým sourozencům se přitom dostanete tak, že v dané oblasti vyženete hnutí odporu na maximum.

Hlavní úkoly v libovolném pořadí

Za tímto účelem se musíte věnovat řadě aktivit, zejména potom plnění příběhových a vedlejších misí. Příběhové mise jsou ve Far Cry 5 přitom hodně vágním pojmem. Pevné řazení úkolů, které znáte z předchozích dílů nebo jiných her s otevřeným světem tu totiž neexistuje. Pokud pomineme úkoly, které se spustí automaticky ve chvíli, kdy dosáhnete určité míry odporu, lze skutečně všechny mise plnit v libovolném pořadí. Z toho vyplývá, že questy nemohou posouvat příběhové vyprávění, které se tak poněkud potácí na místě. Mise vám však představí různé, odporu pozitivně naladěné postavy, a osvětlí něco z pozadí Hope County. Příběh pak posouvají zmíněné automaticky startující mise.

Další možností, jak posilovat hnutí odporu v dané oblasti, je osvobozování rukojmí. Ať už se tak děje v rámci misí nebo při náhodných střetech při objevování světa – vždy narazíte na sektou lapené civilisty. Pokud jim uvolníte pouta a pustíte je na svobodu, dostanete bodíky. Ty získáte také prachsprostým vandalismem, pochopitelně na majetku Eden’s Gate. Budete tak ničit určitá vozidla nebo stavby, kupříkladu siláže nebo stroje vyrábějící drogy. Čtvrtým způsobem podpory odporu je z předchozích dílů známé osvobozování vojenských areálů a zřizování postů rezistence. Tento herní mechanismus však nyní poskytuje více volnosti než předtím. Dodejme, že přežité herní prvky jako šplhání na věže za účelem odemčení dalšího úseku mapy patří minulosti. Místo toho se o novém obsahu v herním světě dozvíte od různých postav, které vám předají mapy nebo silniční značky.

Komu nastíněná hratelnost Far Cry 5 připadá povědomá, ten zřejmě v minulosti hrál Ghost Recon: Wildlands. Nová struktura hry sice není 1:1 kopií, silně však interní konkurenci od stejného vydavatele připomíná. Jakkoliv to pro Far Cry zní jako posun vpřed, bohužel s sebou tento koncept přináší nemalé komplikace. Předně je to nezvládnutá prezentace příběhu, která je ve všech třech oblastech zaměnitelný, což samozřejmě souvisí s tím, že je můžete navštěvovat na přeskáčku.

Volnost je částečně iluzorní

Oproti předchozím dílům mi hra navíc přišla velmi jednoduchá a opět v tom vidím především změnu herní struktury. Vzhledem k tomu, že hra umožňuje plnit mise v libovolném pořadí, nemůže logicky nabídnout lineární křivku obtížnosti. Neustálým získáváním nových a nových vylepšení, které hlavního hrdinu posilují, je Far Cry 5 v pozdějších fázích dokonce jednodušší než na samotném začátku, což považuji za obrovský problém game designu. Ani přebírání nepřátelských táborů nepředstavuje žádnou velkou výzvu a hrou tak procházíte až příliš jako nůž máslem. Celá struktura hry sledující jediný cíl v podobě šponování hnutí odporu potom působí velmi nahodilým dojmem, z čehož plyne minimum herních vrcholů. Vše tak nějak splývá a jednotlivé úkoly brzy začnete považovat jen za další etapu vedoucí k cíli.

Poměrně brzy také zjistíte, že proklamovaná volnost Far Cry 5 je částečně iluzí. Ano, sice se k Johnovi, Jacobovi a Faith můžete dostat bez splnění drtivé většiny příběhových misí, ale zabralo by vám to neúměrné množství času, protože právě za plnění úkolů stoupá lišta sledující sílu odporu nejrazantněji. Jakmile přitom do některé z misí vstoupíte, budete si připadat jako byste na sebe oblékli sešněrovaný korzet. Pokud se například příliš vzdálíte od doprovodné postavy, překročíte hranici území vytčeného k plnění mise apod., dostanete varování, a pakliže se příkazem hry nebudete řídit, následuje nekompromisní „game over“. Přitom to byl právě loňský Assassin’s Creed: Origins ze stejné vydavatelské stáje, který ukázal, jak skvěle může fungovat otevřená struktura misí ve velkém světě.

Dosavadní průběh recenze nenabral nejpozitivnější notu, a tak si jistě pokládáte otázku, zda je příliš jednoduchý a v mnohém úzkoprsý Far Cry 5 vůbec zábavný? A vzhledem k výše uvedenému dostanete překvapivou odpověď – ano, je velmi zábavný. Jak už jsme v této sérii zvyklí, jednotlivé mise jsou velmi pestré a stavící vás před rozličné úkoly, které by vás zřejmě ani nenapadly. Bude tak zapotřebí třeba ukrást kamion, zlikvidovat zdrogovaná prasata, zabít přísně hlídané osoby, ukrást a zničit pásku kompromitující amerického prezidenta, proniknout do nepřátelských budov atd.

V neposlední řadě se zábavnost Far Cry 5 opírá o tradičně dobrý pocit z akce. Do ruky dostanete celou řadu zbraní, luk a šípy, granáty, Molotovy koktejly a k tomu si budete pomáhat slušnou řádkou speciálních úderů a způsobů zabití. Paleta schopností je poměrně široká, ovšem neučíte se je postupným získáváním zkušenostních bodů, jak by se dalo očekávat, nýbrž plněním pevně daných výzev. Typicky jde o likvidaci určitého počtu nepřátel jednou zbraní nebo uražení určitého počtu kilometrů daným přibližovadlem.

Kamarádi skuteční i virtuální

Značného zjednodušení doznal systém craftingu, za což můžeme být jenom vděční. Namísto únavného sbírání zvířecích kožešin, trav a plodin se vlastní výroba předmětů ve Far Cry 5 omezuje na konstrukci spotřebního materiálu jako jsou šípy, bomby nebo prostředky, které krátkodobě zvýší hodnoty jako je síla nebo rychlost. Kompletisti, tedy hráči, kteří chtějí splnit hru na 100 %, se už nemusí obávat ani beden rozmístěných po světě a skrývajících nejrůznější věci, které se sice hodí, ale jejichž získávání tímto způsobem je po čase velice otravné. Cestování po Hope County bez neustálého zastavování je hned mnohem zábavnější, a to i díky celé řadě dopravních prostředků, jež se příjemně ovládají. Far Cry 5 nabízí i nějaké ty, pro postup ve hře bezvýznamné, ale zábavné kratochvíle jako jsou stunty nebo docela propracovaný systém rybaření.

Pátý díl nabízí jako první v sérii zajímavou volbu. Celou hru, tedy všechny hlavní i vedlejší úkoly, totiž můžete prožít v kooperaci s kamarádem. To sice po příběhové stránce nedává žádný smysl, hra se to ani nepokouší vysvětlit a nutno říct, že tím v některých chvílích trpí atmosféra, ale ve výsledku to bohatě vynahradí zábava, kterou si ve dvou užijete.

Kdo by neměl k ruce žádné kamarády, přesto se nemusí cítit osaměle. V rámci misí totiž narazíte na celkem devět parťáků ovládaných umělou inteligencí s jedinečnými schopnostmi. Ty si pak z vaší strany můžete zavolat prostřednictvím menu na pomoc. Je to třeba drsný letec Nick, který umí nepřátele pokropit ze vzduchu, Grace s přesnou odstřelovačkou, z předchozích dílů známý Hurk, pes Boomer nebo medvěd Cheesburger, který bohužel už nesmí své milované jídlo, protože trpí diabetem. Kromě toho si v případě potřeby můžete najímat další parťáky, kteří však už nemají speciální schopnosti. Ten systém pojmenovaný „Guns for Hire“ je do hry dobře implementován, činí jí však ještě jednodušší. Ještě jsme totiž nezmínili nepříliš vyspělou umělou inteligenci nepřátel, kteří na vás hloupě nabíhají a rádi slouží jako živé terče. Proto lze každému jen doporučit, aby hrál od samého začátku na maximální obtížnost.

Far Cry 5 bohužel trpí řadou technických nedostatků, na což jsme u jinak dobře odladěných her od Ubisoftu nebývali zvyklí. Začíná to systémem rychlého cestování, který vás rád teleportuje na jiné než zvolené místo. Pokračuje to přes různé glitche v misích a končí bizarními výpadky fyzikálních zákonitostí. Skutečně za trest jsou potom rozhovory s různými postavami. Když si s vámi konečně začnou povídat, nespustí se pro to žádný speciální režim. To vede k bizarním situacím, kdy postava najednou přestane mluvit, protože někde v dáli zakašlala veverka a človíček se toho lekl a hned zaujal obranné postavení. Toto by měl Ubisoft bezpodmínečně opravit, a to co nejrychleji.

Arkádový mód se povedl

Vedle hlavní hry se ve Far Cry 5 můžete těšit také na takzvaný Arcade Mode, který je přístupný jak z menu, tak prostřednictvím herních automatů a plakátů rozmístěných po Hope County. Arkádový mód neobsahuje nic menšího než editor úrovní, který po absenci ve Far Cry Primal slaví svůj návrat, stejně jako multiplayerový mód. Nutno říct, že tady měli autoři šťastnou ruku, protože tvorba úrovní jde skvěle od ruky, a to i těch velmi komplexních. Nepotřebujete přitom žádné znalosti programování a naopak dostanete spoustu prvků, a to nejen z různých dílů Far Cry, ale také ze sérií Watch Dogs nebo Assassin’s Creed. Zejména pro konzolové hráče jde o skvělou variantu chybějících modifikací. Snad jen funkce, která zobrazuje chyby, jež je třeba pro úspěšné dokončení úrovně třeba odstranit, je v menu až příliš skrytá. Při svém prvním kreativním pokusu mi editor neustále hlásil chyby, ale její důvody se mi nedařilo najít.

Vedle multiplayerových map můžete začít tvořit také úrovně pro jednoho hráče, které si však můžete střihnout také s kamarádem v kooperaci. Stačí nastavit cíl, kterým může být třeba likvidace určité osoby nebo všech nepřátel. V momentě našeho testování Far Cry 5 zatím logicky nebylo mnoho fanouškovských kreací k dispozici, ale už teď můžeme říct, že se větší pozornost věnovaná editoru rozhodně vyplatila.

Samotné multiplayerové souboje jsou zábavné, ale rozhodně nepředstavují důvod, proč si Far Cry 5 pořizovat. Na to jsou zde jiné hry, mnohdy dostupné i zdarma. K dispozici jsou pouze módy deathmatch a týmový deathmatch, jež slouží spíše pro ukrácení dlouhé chvíle, případně zpestření mezi příběhovým dobrodružstvím. Editor úrovní však přinejmenším zajistí, že k dispozici bude stále dostatek čerstvých map.

Verdikt

Ačkoliv se autoři ve Far Cry 5 snažili udělat leccos jinak než v předchozích dílech, ve výsledku se pětka hraje velmi podobě jako čtyřka a trojka. Provedené změny naopak přinesly spíše problémy, z nichž tím nejvýraznějším je rozmělněný herní design vedoucí k nízké obtížnosti. Ani příběh mě tentokrát kdovíjak nezaujal, byť hlavní postavy jsou opět příjemně bizarní a hra si stále drží slušnou atmosféru. Samotná hratelnost je potom velmi tradiční, a tedy povedená, což platí zejména v kooperativním režimu. Hra má rozhodně své přednosti a nutno říct, že jsem v ní svůj čas trávil s potěšením, přesto jsem ale čekal trochu víc.

Far Cry 5 – video

Far Cry 5

Far Cry 5
7

Klady

  • Zábavná a dynamická hratelnost
  • Povedené herní prostředí
  • Arkádový mód
  • Možnost kooperativní hry

Zápory

  • Příliš jednoduché
  • Slabší příběh
  • Technické chyby

Související články

Komentujte

1 Komentář zapnuto "Far Cry 5 svůj stín bohužel nepřekročil. Navíc nasekal nové chyby – recenze"

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Far
Host

to je tak když hraješ na střední obtížnost se zapnutým označováním nepřátel a GPS a podobně a pak si stěžuje na to, že je hra lehká 🙂 jakmile přepneš na nejtěžší tak stačí tři zásahy a seš jasnej.. zkus to příště na těžší obtížnost

TOPlist