Proč hráči hejtují mobilní hry?

Rozdělují herní svět, spousta lidí je miluje, ale ještě víc lidí je nenávidí. Je to něco, z čeho se i tomu nejklidnějšímu hráči může udělat pěna u pusy.

Ne, opravdu tady není řeč o sérii Need for Speed.

Největší kontroverze v tomto odvětví vyvolávají mobilní hry. Celý internet se neustále dohaduje o tom, jak se hraní ve své ryzí podobě kvůli nim pokřivuje.

Jenže pravda je taková, že rychlost a praktičnost, které jsou s nimi spojeny, se spoustě lidem líbí. Zavedené hry mají milióny mobilních stažení (PUBG asi 50 miliónů jen za léto 2019) a dokonce se konají i slavnostní předávání cen za mobilní hry.

Ale co na mobilních hrách lidi tak vytáčí? Proč by někteří hráči svoji oblíbenou hru radši viděli hořet, než aby ji museli hrát na mobilu?

V tomto článku se podíváme pod pokličku rozmáhajícího se fenoménu hraní v pohybu a řekneme si, proč některé lidi rozpaluje doběla.

Bez tlačítek se moc parády neudělá

Hry jako Fortnite neměly s převodem své svižnosti a návykovosti mezi různými formáty problém.

Mnoho hráčů ale tvrdí, že spolu s formátem pro telefony mizí z celé rovnice prvek hratelnosti. A právě to je hlavním argumentem většiny online kritiků, a možná oprávněným.

Ovládání je nepraktické, to je pravda. Bez klávesnice nebo ovladače je schopnost plynulého pohybu ve hře dost omezená. Jako příklad si můžeme uvést Call of Duty. Jedním z nejzábavnějších aspektů hry je to, že se svým vojákem můžete dělat více věcí najednou, a toho na dotykovém displeji, který není na tento typ akčních RPG her stavěný, zkrátka nedocílíte. „Bez tlačítek se prostě moc parády neudělá,“ tvrdí řada hráčů.

Možným řešením by mohlo být zavedení Bluetooth ovladačů. Kdyby vývojáři tohle zohlednili, hratelnosti by to velmi prospělo. A mohl by to být navíc začátek revoluce mobilního hraní.

Zastaralá grafika

V posledních několika letech jsme zaznamenali u grafiky v mobilních hrách obrovský posun. Podle názorů mnohých teď odpovídá hrám na posledním PS2/prvním PS3, zvlášť tituly jako Asphalt 9: Legends a Chaos Rings 3.

V tomto ohledu šly věci kupředu, když si vezmete, kde jsme byli před deseti nebo i pěti lety.

Ale samozvaným „skalním hráčům“ to nestačí, protože nevidí důvod měnit počítač nebo konzoli za horší vizuální zážitek. Praktické hraní na handheldových zařízeních na veřejnosti si podle nich totiž nezavdá se strhující atmosférou hyperrealistických herních světů.

A to se v dohledné budoucnosti asi nezmění. Spolu s vývojem mobilních her se ale dál vyvíjí i jejich počítačoví a konzoloví bratříčci, a možná ještě rychlejším tempem.

U mobilních zařízení bude vždy hendikep relativně nedostatečného výkonu. Konec konců, nejsou určeny čistě jenom pro hraní jako konzole a o výpočetní síle počítačů si můžou nechat jenom zdát.

Hamižnost

Už jsme si řekli, že vývoj Bluetooth ovladačů by mohl v oblasti her na telefonech odstartovat revoluci. Ale je tu přece jen jedno ale. Reklamy.

Pro řadu hráčů je obrovským nešvarem tohoto odvětví primární touha vydělat balík. Nelíbí se jim pomyšlení, že „nějací pracháči“ využívají jejich vášně, aby se rychle napakovali. Ať už jsou to přemrštěné ceny za nové hry nebo nepovedená pokračování lákající z hráčů další mraky prostředků.

Každý, kdo někdy hrál mobilní hru déle než deset minut, ví, že mu do toho vždy skočí něco, co z něj bude tahat peníze. Může to být třeba platba navíc za herní předměty (cena se může velmi rychle nasčítat) nebo reklama, která vás přesměruje na jiné stránky. Je to prostě všudypřítomné.

Zdaleka nejhorší jsou v tomhle hry na sociálních sítích které dávají hráčům možnost hrát kasinové hry zdarma. Když vám dojdou žetony, můžete si do hry přikoupit další. Peníze ovšem nikdy nevyhrajete, MŮŽETE jich pouze spoustu utratit. Pak můžete hrát online kasinové hry zdarma, které od vás žádné peníze v případě prohry nežádají.

Dokud budou mobilní hry ve své hamižnosti pokračovat, nenávist ze strany hráčů se bude prohlubovat. Je to ale evidentně profitabilní byznys, který už ze své podstaty bude dál chtít ukrajovat z koláče.

Negativní dopad na děti

Peněžní transakce v hrách mají ale negativní důsledky na děti.

Všichni víme, že děti nejsou tolik schopné ovládat svoje impulsy a neuvědomují si příliš hodnotu peněz. Když uvidí „pay-to-win lootboxy“ v Shadow of War, budou je chtít, protože jim přece dopomůžou k výhře!

A pokud jim jejich oblíbená hra řekne, ať si koupí další předměty, tak to pravděpodobně budou chtít udělat.

Člověk nad tím může snadno mávnout rukou a tisíckrát říkat, že to je přehnané, ale představte si, co to může udělat s psychikou dítěte. Peníze (rodičů) = postup: dovednosti nejsou tak důležité.  Chceme snad, aby naše děti vyrůstaly v přesvědčení, že to je normální?

Navíc není problém velmi rychle ztratit o penězích na tyhle vychytávky přehled a z tučného účtu pak člověk valí oči.

Prostě to není cool

Po celé té debatě o technických omezeních přenosných her se to možná redukuje na jediné. Mobilní hry prostě nejsou dost cool.

Řada hráčů si pod typickým hráčem na telefonu představí maminku hrající Candy Crush nebo puberťáka, co se poprvé snaží pařit Fortnite. A nesejde na tom, jestli je to jenom předsudek. Tuhle představu máme v hlavě prostě zakódovanou.

Konec konců, všichni hráči strávili spoustu času pilováním svých dovedností v nejrůznějších hrách, ať už na konzolích nebo na počítači, a vnímají mobilní hráče jako vetřelce. Jako někoho, kdo jejich vášeň nebere vážně.

I když to možná působí elitářsky, neznamená to, že se hráčům musí mobilní hry líbit nebo že si je musí kupovat. Mají ostatně právo mít na věc vlastní názor.

Hry na telefonech se budou dál vyvíjet ve všech popsaných aspektech, ale v očích některých hráčů budou navždy podřadné. Taková je holt realita.

Redakce Gamebro.cz